Rodáci z Vysočiny: Otto Šimánek, Pan Tau, se narodil na pultě třešťské lékárny. Nádraží hlídá jeho socha

Asi pět kilometrů od Třeště, na okraji obce Stajiště, bychom ještě i dnes našli bývalou hájenku. A právě v ní žila na počátku 20. století rodina Šimánkova. Maminka slavného českého mima odjela koncem dubna 1925 do Třeště k lékaři, protože se blížil den jejího dalšího porodu. „Určitě ale neplánovali, že se Otto narodí přímo na pultu třešťské lékárny,“ řekla pro rozhlas.cz kronikářka Romana Šťastná. Na místě zmíněné lékárny, kde se Otto Šimánek narodil, je dnes v Třešti autobusové nádraží. A právě tam má tento slavný rodák od 11. listopadu 2011 vyřezanou velkou dřevěnou sochu. Jako vyjádření pocty slavnému herci ji vytvořil Daniel Stejskal z Jihlavy. 

Socha Otto Šimánka (Pana Tau) v Třešti na dnešním autobusovém nádraží, zdroj: turistickamapa.cz

Z Vysočiny do Prahy 

Otto Šimánek se narodil 28. dubna 1925. Narodil se v rodině jako mladší syn, jeho otec byl synem kováře, matka dcerou hajného, měl bratra Jaroslava. Rodina bydlela v již zmíněných Stajištích nedalekoTřeště. Později se přestěhovala do pražského Karlína, kde otec pracoval jako vrátný v továrně a matka jako pomocnice v domácnosti.

To, že se Šimánek stane hercem, bylo jasné už od jeho studií. O divadlo se totiž zajímal už ve škole. V pražské Tesle se pak vyučil elektromechanikem a divadlo hrál zatím jen ochotnicky. Celou válku hrál v Dělnické besedě, po válce založil s Václavem Vaňátkem „Divadlo mladých pionýrů" a odtud se dostal do Divadla 5. května, kde se seznámil s Jindřichem Plachtou a také pár měsíců s ním kočoval v Divadle pod Plachtou. Herecké zkušenosti sbíral v různých divadlech. Působil v divadlech ve Zlíně (1947–1954), jednu sezonu v Ostravě a konečně roku 1958 dostal angažmá v Městských divadlech pražských, kde vydržel do roku 1990. 

Zítra vstanu a opařím se čajem 

Na divadelních prknech ztvárnil celou řadu velkých rolí. Pro diváky nezapomenutelnou zůstává postava klauna Jeana Debureaua v dramatizaci Kožíkova románu Největší z pierotů, kde mohl plně uplatnit svou lásku k pantomimě. Hraní v pražském divadle také znamenalo příležitost k získání filmových a televizních rolí. Hrál především menší role asi ve čtyřech desítkách filmů. Nejznámější je asi role z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem.

Do evropského a částečně i do světového filmového povědomí vstoupila jeho postava Pana Tau ve stejnojmenném koprodukčním seriálu režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana. Pantomimu také vyučoval na Pražské konzervatoři a DAMU. Mezi jeho žáky patřil, mimo jiné, i herec Petr Čepek.

Rodák z Třeště Šimánek byl dvakrát ženatý, s první manželkou Hermínou (zemřela později na rakovinu) měl dceru Alexandru. Druhou manželkou byla Ludmila Muchová, kostýmní návrhářka a scénografka.

Otto Šimánek zemřel 8. května 1992 na rakovinu střev.