Tip na výlet: Vzpomínka na Ignáta Herrmanna a čertovská pověst. Projděte si údolí řeky Doubravy

Něco málo z historie 

Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986. Zaujímá rozlohu 92,1 hektaru a je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena naučná stezka, která je 4,5 kilometru dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 metrů a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky Doubravy, která mezi Horním mlýnem u Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi.

I v zimě stojí tiché údolí ležící v Železných horách za procházku. Zasněžené stromy a zamrzlá Doubrava dodávají krajině snivý nádech. Nejkrásnějším místem kaňonu je Koryto, místo mezi 15 metrů vysokými skalami, kde se tvoří nádherné ledopády – stovky dlouhých rampouchů.

Kudy se vydat? 

Ideální je začít v Chotěboři. Od rozcestníku na chotěbořském náměstí se vydejte po červené značce směrem na Horní mlýn. Město po chvilce opustíme a dále pokračujeme po cestě okolo kaple sv. Anny, jež pochází z roku 1902, odkud se nabízí krásný výhled na Železné hory. Od kaple jděte podél zahrádkářské kolonie do lesa, kde míjíme rulové skály zvané Koukalky. Po červené značce poté sestupujeme přes silniční serpentiny dolů do údolí, k rozcestníku „Horní mlýn“, kde již začíná naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy. V těchto místech dříve stával mlýn, kde se v roce 1854 narodil spisovatel Ignát Herrmann (autor známých románů U snědeného krámu či Otec Kondelík a ženich Vejvara). V roce 1982 mlýn vyhořel, na místě zůstalo pouze hospodářské stavení.

Dále pak po červené značce přejdete podél řeky k místu zvanému Točitý vír (rozcestník), k němuž se váže pověst o souboji dvou vodníků. Poblíž tohoto místa ústí do řeky Doubravy Kamenný potok. Při cestě údolím budete míjet jednotlivé zastávky naučné stezky s informačními tabulemi.

Vyhlídka s čertovskou pověstí 

K rozcestníku „Pod Čertovým stolkem“ přijdete opět podél řeky, která se ovšem postupně mění v divoký živel. Z této zastávky pokračujeme po modré značce k vyhlídce Čertův stolek, k níž se váže pověst o poustevníkovi sužovaném čertem. Nedaleko Čertova stolku naleznete dvě puklinové jeskyně, zvané Čertova a Poustevna. Z Čertova stolku sejdeme po zelené značce k rozcestníku „Pod Sokolohrady“. Po zelené značce prudce vystoupáme až na skalnatý ostroh Sokolohrady. Asi koncem 12. století zde byl postaven hrad Sokolov, zvaný také Sokolohrady, který sloužil na ochranu Liběcké stezky. Dnes z hradu zůstaly jen valy a vyvýšenina, která patrně ukrývá základy věže. Z vyhlídky se nabízí krásný výhled do Údolí Doubravy.

Ze Sokolohradů můžete pokračovat po zelené značce okolo Veselé skály až do vsi Bílek. Lákavější je však procházka podél řeky. Sejděte tedy zpět k rozcestníku „Pod Sokolohrady“, kde cesta navazuje na červenou značku, která vás převede přes kaňon Koryto a kolem velké tůně zvané Mikšova jáma (pojmenované podle loupeživého rytíře Mikše) dovede rovněž do vsi Bílek. Odtud se můžete vrátit vlakem zpátky do Chotěboře.