Sbalili jsme hřebíky, fólie a jeli jsme. Lidé na Moravě jsou opravdu vděční, říká dobrovolník Ondřej z Batelova

Lidé se v postižených obcích bez pomoci dalších lidí v těchto dnech neobejdou. A přesně to - nezištná pomoc druhým - bylo hlavní motivací, proč Ondřej a Richard na Moravu vyrazili. „Rozhodnutí opravdu odjet a pomoci nejspíš způsobil fakt, že mám rodinu a v podstatě ani ne před půl rokem jsme se nastěhovali do našeho nového domu, který jsme postavili. Ve čtvrtek jsem nevěřícně zíral do telefonu a začal se sám sebe ptát, co bych dělal, kdybych se ocitl ve stejné situaci. Potřeboval bych pomoc ostatních, protože sám bych to nezvládl. A právě to byl impuls k tomu, že jsem začal plánovat osobní pomoc v postižených obcích,” vysvětluje důvody odjezdu Ondřej Šuhaj.  

Oba dobrovolníci do moravských obcí jeli zatím jen na jeden den, už teď ale ví, že je třeba se tam vydat znovu. „Vyrazili jsme v 5:00 z Batelova, dovezli jsme hřebíky, rukavice a střešní fólii. Nejprve jsme pomáhali v Lužici s odvozem sutě, vyklízením poničených věcí a zakrýváním různých přístřešků. Když byl ale v Lužnici dostatek lidí a málo kontejnerů na odvoz sutě, rozhodli jsme se vyrazit o vesnici dál do Moravské Nové Vsi,” popisuje Ondřej. Tam podle něj našli uplatnění v místním vinařství. „Panu majiteli, který má mimochodem poničenou polovinu vinohradu, jsme pomohli pokrývat střechu jeho hospodářství,” upřesňuje Ondřej z Batelova.  

Registrace dobrovolníků  

Ondřej a Richard se dopředu nikam nehlásili. Sledovali ohlasy lidí přímo ze zasažených obcí a na základě toho se pak rozhodli, kam vlastně pojedou. „Po příjezdu je sice na místě registrace dobrovolníků, ale vlastně jsem vůbec nepochopil k čemu slouží. Práci totiž nikdo nikomu nevyhledává. Tu si musíte vyhledat vy sami,” dodává Ondřej s úsměvem.  

Dvojice z Batelova se na cestu do sousedního kraje vybavila zmíněnými hřebíky, rukavicemi a střešní fólií. Ondřej pak zdůrazňuje, že je důležité mít na sobě pracovní obuv, ideálně s tvrdou podrážkou. „Všude se válí sklo a hřebíky a hrozí zranění. Na internetu se dočtete, že je dobré si s sebou vzít i lopaty, ale na ty jsme zapomněli. Nicméně na místě je jich více než dostatek. Co tam schází, tak jsou kotouče. Těch bylo opravdu málo,” svěřuje se Ondřej s dalším poznatkem.  

Naděje díky pomoci druhých 

Po příjezdu do obce se dobrovolníci setkali s drobnou komplikací. Ta se ale nakonec vyřešila. „Jako první nás přivítali policisté a zakázali nám vjezd do obce. Ale navedli nás, kde zaparkovat a kam se jít jako dobrovolník přihlásit. Nicméně jiné přivítání na nikoho opravdu nečeká. Všichni jsou zaneprázdněni prací a na nějaké vítání tam opravdu není čas,” popisuje Šuhaj.  

Lidé, kteří kvůli řádění tornáda během pár minut přišli o všechno, jsou podle Ondřeje vděčni opravdu za každou pomoc. „Naděje a vděk. Tato dvě slova to krásně celé shrnují. Potkali jsme spoustu lidí a dozvěděli se jejich osudy, nicméně přes veškerou viditelnou hrůzu, kterou prožili a stále ještě prožívají, vidí naději díky lidem, kteří je v tom nenechají. A všem jsou neskonale vděční. Opravdu vděční,” říká Ondřej z Batelova.  

Humanitární pomoc z Jihlavy 

Sobotní výjezd na Moravu nebyl podle Šuhaje poslední. V plánu je vyrazit znovu v co nejbližším termínu, možná už tuto středu 30. června. „Ten termín ještě není definitivní, protože nevíme, kdy si můžeme v našich zaměstnáních vzít dovolenou, každopádně se tam ještě vydáme ve více lidech na více dní. Co je ale jisté, že ve středu odjíždí z Jihlavy další humanitární pomoc, kterou organizuje Jan Tesař. Kdo by chtěl pomoct, můžete koupit hřebíky, kladiva, kleště, lopaty, krumpáče, kotouče, plachty, rukavice, benzin (do pil), naftu (do centrál) atd. Nebojte se mu zavolat na číslo 724100073. Řekne vám, co přesně je potřeba,” vyzývá Ondřej Šuhaj a všem zájemcům, kteří chtějí také pomoci, vzkazuje: „Nebojte se vyrazit tam pomoct. Místní vám budou neskonale vděční, že se v tom strašidelném neštěstí neplácají sami a vy z toho budete mít zcela jistě skvělý pocit.”