Uplynulo přesně dvacet let od ničivého požáru na hradě Pernštejn. Plameny tehdy zničily krov a kus podlahy

S plameny bojovalo 21 hasičských jednotek 

Podle informací idnes.cz se hasičům podařilo lokalizovat už ráno, zcela ho ale zlikvidovali až v půl šesté večer. Požářiště se kontrolovalo ještě několik dní poté. 

První jednotka profesionálních hasičů byla na místě v 6.07 hodin a při likvidaci požáru postupně zasahovalo 21 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů z obou krajů. Pro zásah byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. Hasiči na místě zřídili dva bojové úseky s pěti vodními proudy a dálkovou dopravu vody ze dvou čerpacích stanovišť v obci Nedvědice.

Škoda během požáru části hradu Pernštejn s depozitářem byla nakonec vyčíslena na 48 milionů korun. Nejpravděpodobnější příčinou požáru bylo podle hasičů chemické samovznícení. 

„Během požáru v roce 2005 byl zničen krov a podlaha budovy sýpky na čtvrtém nádvoří. Bylo zničeno okolo 700 zde uložených mobiliárních předmětů - nábytek, obrazy, více či méně v poškozeném stavu proto nebyly vystaveny," zavzpomínal kastelán Zdeněk Škrabal, kterého již dříve oslovila redakce Drbny.

Následky požáru byly podle něj odstraněny do tří let, budova byla opravena a nově adaptována  - konkrétně výstavní sály, provozní prostory, sklady a depozitáře. „Ačkoliv byl požár rozsáhlý, tak dnes nejsou návštěvníci schopni budovu identifikovat," dodává Škrabal. 

Dary od veřejnosti 

Gotický hrad Pernštejn po požáru prošel rozsáhlou rekonstrukcí. „Celkovou částku si nepamatuji. Zásadní byl státní účelový příspěvěk, příspěvek kraje, jistou část tvořily dary veřejnosti - spolky, obce, občané," vzpomíná kastelán Škrabal, který byl podle svých slov v době požáru v práci a spolupracoval s hasiči a následně i s vyšetřovateli.

Jeden z nejvýznamnějších moravských hradů 

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Stavba pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost, díky čemuž je Pernštejn řazen k nejvýznamnějším moravským hradům. Je památkově chráněn, protože v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Pernštejn je nyní v majetku České republiky, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav. 

Pověst o Bílé paní

Tak jak to u zámků a hradů bývá, také s Pernštejnem je spojováno několik pověstí. Například ta o Bílé paní. Měla jí být (kromě komorné Elišky) kdysi statečná dcera hradního pána Žibřida (potomka uhlíře Věnavy či jeho syna Vojtěcha). Když byl hrad obléhán, rozhodl se jej hradní pán vydat bez boje. Odvážná dívka byla odhodlána plány otce zhatit, a tak ji zabil. Později se svého činu zhrozil a dal ji slavnostně pohřbít v kryptě hradní kaple. Pár dní po smutečním obřadu se chodbami začal procházet přízrak dívčí postavy. Nadobro prý zmizel až po smrti posledního potomka rodu Pernštejnů.

Pohádky a filmy na Pernštejnu

Interiér i exteriér gotického Pernštejna jsme mohli vidět například v pohádce Jak se budí princezny (1978), Čert ví proč (2003), Šťastný smolař (2012) a také ve štědrovečerní pohádce roku 2021 Jak si nevzít princeznu. Z filmů pak nejde nezmínit Van Helsing (2004) nebo třeba Bathory (2008). 

Návštěvníci Pernštejna si mohou vybrat hned z několika druhů okruhů. Tato památka je v dubnu otevřena pouze o víkendech. Během nachízejících Velikonoc bude hrad otevřený od 17. dubna do 21. dubna.