V ČR chybí asi dva tisíce zdravotních sester. Problémem je i jejich vysoký věk, 14 procentům je přes 60 let

Celkově je zdravotních sester v Česku zhruba 84 tisíc. Podle odborů nastupuje do práce jen 30 procent těch, které zdravotnické školy dokončí. Jako největší problém vidí nízké odměňování.

Průměrný věk všeobecných sester je 47 let, starších 60 let je 11 700. „Logicky v následujících letech odejdou do důchodu," řekl Ladislav Dušek. Mezi zdravotními sestrami v sociálních službách je ve věku nad 60 let pětina z nich. „Proti roku 2020 chybí více než 1000 úvazků, aniž by se měnil lůžkový fond," dodal.

Jedním z řešení je podle Duška restrukturalizace některých nemocnic s akutní péčí na péči následnou a dlouhodobou. „Naše akutní péče je v evropském srovnání nadprůměrná," doplnil. V ČR je 156 nemocnic, z nich 113 se věnuje akutní péči. „Je potřeba si položit otázku, zda nemáme síť příliš hustou na to, abychom ji personálně pokryli," dodal.

Lůžek akutní péče je zhruba 47 tisíc. Počty hospitalizací přitom dlouhodobě klesají, ošetřovacích dnů je podle Duška každý rok asi o dvě procenta méně než v roce předchozím. Pokles se ale netýká hospitalizací seniorů. Z dat vyplývá, že 30 procent z pacientů je půl roku před koncem svého života pětkrát nebo vícekrát hospitalizovaných na akutním nemocničním lůžku.

Chybějící personál 

Podle personální vyhlášky chybí zhruba 1300 lékařů v akutní lůžkové péči a 900 v péči následné a dlouhodobé, všeobecných sester pak 1020 v akutní a 700 v následné a dlouhodobé péči. Kapacity se dohánějí přesčasovou prací. Podle modelů ÚZIS by se snížením počtu akutních lůžek o 8180 a jejich převedením na lůžka následné a dlouhodobé péče mohlo uspořit asi 1500 úvazků zdravotních sester. „V žádném z regionů by to nemuselo vést k omezení dostupnosti péče," uvedl Dušek. Pokud by se kapacity jenom navyšovaly podle zvyšující se potřeby, bylo by třeba o asi 6300 sester víc.

Nutnost analýzy kapacit lůžek akutní a následné péče zmínil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle předsedy Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martina Engela je ale myšlenka o rušení nemocnic nebezpečná. „Takhle bychom mohli postupovat donekonečna. Za chvíli nás bude málo i na sto nemocnic," řekl na jednání. Je podle něj třeba zajistit podmínky, aby zdravotníci z oboru neodcházeli. Ve svých požadavcích odbory chtějí samostatný zákon, který by odměny zdravotníků navázal na vývoj průměrné mzdy.

„Sestry se otočí a odchází." 

„Personální vyhláška sestry vyhání z nemocnic, protože je jich tam málo. Když většina nových sester přijde a zjistí, jak by tam měly pracovat, tak se otočí a odchází," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Podle ní je ideálně třeba nalákat zpět do zdravotnictví i lidi, kteří již odešli pracovat jinam.

Do svého oboru podle ní nastoupí jen 30 procent absolventů zdravotnických škol. Odboráři vidí jako jeden z důvodů i minulé změny ve vzdělávání zdravotních sester. To chce změnit i ministr. „Začali jsme s MŠMT debatovat o tom, jak udělat v rámci pravidel Evropy to, abychom co nejvíc vzdělávání sjednotili," řekl. Výsledky by mohly být zhruba za rok. V ČR je totiž mezinárodně unikátní obor praktická sestra, který má omezené kompetence, klasická všeobecná sestra musí studovat dál buď nástavbu na vyšší odborné škole nebo bakalářský obor vysoké školy.

„Chceme maximálně umožnit, aby se praktická sestra mohla stát jednoduchým způsobem všeobecnou sestrou. Ale nemůžeme jít mimo pravidla EU," dodal s tím, že podle něj by bylo správné obor praktická sestra zrušit.