Dříve sklad německé armády, teď tržnice. Blýská se synagoze ve Velkém Meziříčí na lepší časy?
Pokud projíždíte Velkým Meziříčím, pak jistě nepřehlédnete netradiční červenou synagogu na ulici Novosady. Tato stavba, která pochází z 19. století, je dnes chráněna jako kulturní památka. Brněnská židovská obec, její nynější majitel, teď synagogu městu nabízí za symbolickou cenu, pokud pro ni vedení Velkého Meziříčí najde vhodné využití.
Synagoga a její počátky
Velkomeziříčská Nová synagoga byla postavena roku 1870. Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop. Budovu v pseudogotickém slohu postavil místní stavitel Václav Roučka. Synagoga byla postavena z neomítnutých červených a černých cihel. Okna byla zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy a nad vchodem byly umístěny hebrejské citáty z Bible. Novogotická halová budova měla tři podlaží a sedlovou střechu.
Synagoga svým účelům sloužila do roku 1942, kdy židovská obec zanikla deportacemi do koncentračních táborů. Po druhé světové válce měla nové využití – sloužila jako sklad německé armády. V 50. letech minulého století synagogu převzala jednota lidové služby, upravila budovu tak, že přibyly sociální zařízení, nájezdová rampa a nákladní výtah.
Na začátku 90. let začali majitelé objekt pronajímat jako prodejnu textilu a spotřebního zboží.
Nová synagoga dnes
Aktuálně se mluví o tom, jak s velkomeziříčskou synagogou, která nyní slouží jako tržnice, co nejlépe naložit. Židovská obec městu budovu nabízí za symbolickou cenu, podmínkou je ovšem to, aby pro ni radnice našla vhodné využití.
Podle místopředsedkyně Židovské obce Brno Táni Pelíškové peníze z pronájmu umožnily synagogu zachránit, než se pro ni najde lepší náplň. Uvedla to v dvouhodinové debatě o možné proměně synagogy, která byla v koncertním sále klubu Jupiter. Přišlo tam okolo stovky lidí. Po debatě pak následoval koncert. Rozhodnutí o pronájmu synagogy označila Pelíšková za racionální, zároveň za velmi bolestné. „Ta funkce není šťastná, ale svým způsobem zachraňuje ten objekt, protože je v dobrém stavu, to máme zjištěno," řekla Táňa Pelíšková.
Příjmy z pronájmu podle ní umožnily opravit střechu synagogy, v pořádku je i její statika. „Ale kdykoliv, když se najdou peníze a vůle s tím něco dělat, aby to bylo zase součást veřejného prostoru v Meziříčí, může se ten proces nastartovat," řekla a uvedla příklady využití jiných synagog, v nichž je třeba knihovna nebo kulturní sál. Starosta Alexandros Kaminaras (za Společně VM) uvedl, že synagoga má velmi nedůstojnou náplň od druhé světové války. Večerní koncert v patře synagogy byla podle něj první společenská akce, která se tam od té doby uskutečnila. „Je to takový první, doufám, z řady happeningů, které poslouží jako nástroj ke znovupřipomenutí toho objektu, že tu je a má nějakou hodnotu," řekl Alexandros Kaminaras.
Stav budovy není vůbec špatný
Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně před dvěma lety provedla průzkum stavu objektu. Podle něj byly odhadovány náklady na revitalizaci a památkovou obnovu objektu na 30 milionů korun bez DPH. Navzdory prvotním odhadům se ukázalo, že technický stav budovy není vůbec špatný. Díky tomu, že do objektu nezatéká, nedochází v posledních letech k poškození vnitřních prostor.
Starosta Velkého Meziříčí řekl, že před rozhodováním o převzetí památky je potřeba veřejnosti připomenout její význam. „To rozhodnutí, si myslím, bude na pořadu dne za nějakou dobu, až se nám podaří prokázat, že ten objekt využitelný zkrátka je," řekl. Poslední loňský odhad výdajů na opravy synagogy podle něj byl okolo 50 milionů korun.
Opravy vedlejší synagogy finišují
Vedle Nové synagogy se dochovala Stará synagoga pocházející z konce 17. století. Opravy této menší barokní stavby asi za šest milionů korun teď podle Pelíškové finišují. Zahrady od obou budov vedou k řece Oslavě, je od nich výhled i na zámek.
