Jihlavský havířský průvod byl zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury

Zápisu Jihlavského havířského průvodu na krajský seznam předcházelo zpracování podrobné dokumentace etnografkou jihlavského muzea Danou Novákovou ve spolupráci s nositelem statku, kterým je Jihlavský havířský průvod, z. s.

Jihlavský havířský průvod souvisí s „hornickou slávou“ Jihlavy. Poprvé se motiv kostýmovaných horníků objevuje v roce 1799 při mši svaté v kostelíku sv. Jana Křtitele u příležitosti oslav 1000. výročí domnělého založení města. Tradice havířských průvodů, zakončených mší v kostelíku sv. Jana Křtitele, začíná na konci 19. století upadat. Výzva ke znovuobnovení prestiže průvodů přišla od Johanna Haupta, majitele fotoateliéru, historika a později kustoda jihlavského muzea.

V roce 1919 byl z iniciativy německých milovníků jihlavské historie ustaven „Spolek pro zachování historického havířského průvodu“. Průvody se staly významnou kulturní akcí města konanou do 2. světové války vždy kolem svátku Jana Křtitele. Po smrti Johanna Haupta (1928) se organizace průvodů ujal Ignatz Göth, jihlavský učitel. Jeden z největších a nejslavnějších průvodů je uváděn v roce 1936 ve spojení s oslavami 500. výročí přijetí Basilejských kompaktát.

V roce 1944 procházel Jihlavou havířský průvod na dlouhou dobu naposledy. V pozměněné podobě, u příležitosti oslav Dne horníků, oproštěn od církevního obřadu u kostelíka sv. Jana Křtitele, se havířský průvod konal v letech 1957–1961. Po několikaleté přestávce vyšel tento průvod ještě v roce 1967, pak tradice opět končí. Významným se stává rok 1999, kdy z iniciativy několika zdejších občanů v čele s Milanem Kolářem bylo ustaveno občanské sdružení „Jihlavský havířský průvod“ s cílem obnovit tradici jihlavských dějin a nejprve každoročně, následně každý druhý rok, pořádat hornický průvod vždy kolem svátku Jana Křtitele 24. června. Od roku 1999 oslavy probíhají nepřetržitě až do současnosti.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina tvoří k dnešnímu dni 6 položek:

1)  2014 Běh o Barchan

2)  2014 Skřipácká muzika na Jihlavsku

3)  2014 Betlémská cesta v Třešti

4)  2015 Obchůzka královniček na Velkobítešsku

5)  2016 Historický morový průvod v Brtnici

6)  2017 Jihlavský havířský průvod

Tři z nich, Běh o Barchan, Skřipácká muzika na Jihlavsku a Betlémská cesta v Třešti, jsou jako nejvýznamnější prvky této části národního kulturního dědictví součástí Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Oficiální potvrzení Ministerstva kultury ČR o zápisu regionálního statku Morové průvody v Brtnici na celorepublikový seznam jedinečných dochovaných a stále živých jevů se očekává v těchto dnech. Tím by se Kraj Vysočina zařadil mezi regiony s největším počtem nemateriálních statků zapsaných na prestižním Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.