Japonskou zahradou ve Sněžném ročně projdou tisíce lidí. Vstupné návštěvníci neplatí

„Když někdo projde zahradou a řekne, že se mu to líbilo, že se uklidnil, tak to je takový klid v duši, tak to má být," řekl Pavel Šimon. Podotkl, že kvůli koronaviru ustaly návštěvy mezi březnem a květnem. „Teď zase chodí hodně lidí, každý den třeba sto," řekl.

Zahrada začala vznikat přibližně před 30 lety. Kvůli tvarování pozemku tam bylo dovezeno 234 nákladních aut hlíny a kamení. „Kameny jsou místní, jmenují se svratecká dvojoká rula, podle řeky Svratky, která ve Žďárských vrších pramení," řekl Šimon. Největší balvany váží okolo deseti tun. „Takže jsme často cvičili s jeřábem," dodal.

Kamenné sestavy v zahradě, které mají například podobu draků nebo bran, doplňuje přes sto pravidelně tvarovaných dřevin a další rostliny, jako jsou netřesky a vřesy. Více než tři stovky bonsají jsou v miskách. Doplnit vodní prvky si mohou majitelé zahrady dovolit díky novému hlubokému vrtu. Ani pak nebude všechno hotové.

V plánu je i zimní zahrada s čajovnou 

„Do budoucnosti máme naplánovanou zimní zahradu a čajovnu. Ta čajovna by měla být v podstatě samoobslužná, to znamená - lidé by přišli, sami si uvařili čaj a nechali dobrovolné vstupné," upřesnil Šimon možný způsob provozování pro veřejnost.

Japonský styl zvolil Šimon pro svou zahradu proto, že mu je blízký šintoismus. „Což je národní náboženství Japonska. Spočívá v tom že lidé vidí boha vlastně v každém předmětu kolem sebe," vysvětlil.

Do země, jejíž tradice ho léta inspirují, se ale ještě Šimon nepodíval. Dřív žertoval o tom, že si to nechá až na penzi. Do ní už před nedávnem odešel. Teď říká, že vedle zahrad by pro něj mohla být důvodem pro cestu do Japonska také letní olympiáda, která byla kvůli koronaviru přeložená z letoška na příští rok. „Uvidíme. Jestli budu zdravý a jestli budu v kondici, tak bych rád někdy vyrazil," uzavřel.