Ve školách na Vysočině se málo větrá, ukázalo měření. Problémy byly i s vlhkostí

Kromě výše uvedeného sledovali také teplotu a relativní vlhkost. „Výsledky 56 měření z 95 provedených ukázaly překročení optimální hodnoty CO₂. V takovém případě byl prostor třídy řádně vyvětrán. Kontrolní přeměření a nové výsledky ukázaly snížení škodlivin ve vzduchu, a tedy pozitivní vliv větrání na vnitřní prostředí,“ shrnula mluvčí KHSV Jana Böhmová.

Oxid uhličitý je nejběžnější kontaminant vnitřního prostředí související s pobytem osob. Hlavním zdrojem CO2 je člověk. „Měření probíhala při výuce za běžného provozu tříd. Při 56 z 95 měření jsme zjistili překročení optimální hodnoty CO₂, která je 500–800 ppm. V deseti školách byly hodnoty dokonce nad 1200 ppm. To signalizuje nedostatečné větrání. Při kontrolách jsme sledovali také teplotu a relativní vlhkost. Ve třech školách byla teplota ve třídách nižší než 20 °C a ve třech školách pak nevyhověla relativní vlhkost,“ vyhodnotila výsledky Kamila Hodačová, vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých KHSV.

Riziko pro děti i pedagogy 

Dlouhodobý pobyt v nevětraných učebnách představuje riziko pro děti i pedagogy. „V prostředí se zvýšenou hodnotou CO₂ mozek automaticky omezuje příjem vjemů, což snižuje schopnost soustředit se na výklad. Nedostatek kyslíku vede k únavě, nesoustředění, ospalosti, ale i k bolestem hlavy, pálení a slzení očí,“ vysvětluje Hodačová. Některé studie upozorňují, že dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím CO₂ může mít negativní dopad na nervovou soustavu a být spojováno s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.

„V každé škole v rámci kontroly proběhla edukace o nezastupitelném významu větrání tříd a družin a doporučeny byly zásady správné ventilace: pravidelné, krátké, ale intenzivní větrání, kontrola funkčnosti oken, sledování koncentrace CO₂ zejména v zimním období,“ dodává mluvčí krajských hygieniků.

Správné větrání je základním předpokladem zdravého vnitřního prostředí. Větrání má ovšem význam také v prevenci šíření respiračních infekcí.