Na jaře začnou být opět aktivní klíšťata. Noste ven světlé oblečení a nechte se očkovat, radí hygienici
Teplé počasí a nadcházející jaro opět probudí nebezpečné roztoče. Řeč je o klíšťatech obecných. Lidé na Vysočině by měli být zvlášť obezřetní, protože náš kraj patří k těm regionům, kde je zvýšený výskyt dvou nebezpečných infekčních nemocí, které klíšťata na člověka přenášejí.
„V loňském roce bylo celkově hlášeno 59 případů klíšťové encefalitidy, z toho nejvíce, 18 případů, bylo na Žďársku. Borelióza byla hlášena u 530 pacientů. Nejvyšší její výskyt byl zaznamenán v okrese Třebíč, kde bylo celkem 188 nemocných,“ uvádí Hana Pavlasová, ředitelka Odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV). Dodává, že je zajímavé porovnat čísla ze dvou posledních desetiletí, tedy od roku 2003 do roku 2012 a od roku 2013 až do roku 2022.
Výrazný nárůst
Počet diagnostikovaných případů encefalitidy se v obou obdobích pohyboval kolem 670 případů za uvedených deset let. Ovšem u druhého onemocnění, tedy u boreliózy, došlo k výraznému nárůstu o 1500 pacientů mezi těmito obdobími. „Důvodem zvýšeného počtu může být samozřejmě také zpřesnění diagnostiky. Jistě to však svědčí o tom, že infekčnost klíšťat na toto onemocnění stoupá, a navíc bývají klíšťata přemnožena. Obě onemocnění znamenají pro naše zdraví riziko. Měli bychom se tedy co nejúčinněji proti nákaze chránit,“ vyzývá ředitelka Pavlasová.
Jakmile se člověk klíštěte dotkne, to se okamžitě reflexivně přichytí a posléze se zakotví pomocí ozubeného hypostomu v kůži. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok. Dospělí samci již nepřijímají potravu – jen vyhledávají zvíře, na kterém najdou samici k páření. Samice pak naklade do půdy tisíc až tři tisíce vajíček.
Klíšťová encefalitida, proti které existuje účinné očkování, je závažným akutním neuroinfekčním onemocněním. Většinou se projevuje ve dvou fázích. Inkubační doba je obvykle sedm až čtrnáct dní, maximálně však 28 dní. Encefalitida se za začátku tváří jako běžná chřipka – pacient si stěžuje na bolest hlavy, únavu, celkovou slabost, bolest kloubů. S krátkým odstupem pak přichází druhá fáze nemoci, při které je zasažena centrální nervová soustava. Nemoc může probíhat i skrytě nebo se nerozvine. Průběh onemocnění bývá mírnější u dětí. Větší pravděpodobnost komplikací je u dospělých a starších osob, kterým hrozí i dlouhodobé komplikace neurologického charakteru, výjimečně i smrt. „Od roku 2011 došlo v Kraji Vysočina k deseti úmrtím na klíšťovou encefalitidu. Vyjma jednoho pacienta se jednalo o osoby starší 65 let,“ upřesňuje Hana Pavlasová s tím, že příznaky nemoci mohou mírnit léky. Účinný lék přímo na tuto nemoc dosud není k dispozici.
Nejúčinnější prevencí nákazy klíšťovou mozkovou encefalitidou je očkování, které je doporučováno nejen starším osobám. Od loňského roku mají osoby starší 50 let nárok na očkování hrazené ze zdravotního pojištění. „Teď na konci zimy je opravdu nejvyšší čas nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě. Ochranná imunita totiž nastupuje dva týdny po druhé dávce. Ta se aplikuje nejčastěji až tři měsíce po dávce první,“ doplňuje informaci Hana Pavlasová. Krajská hygienická stanice Na Vysočině doporučuje poradit se o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě a dalším infekčním onemocněním se svým praktickým lékařem.
Nebezpečná červená skvrna
Druhé závažné onemocnění, které se u lidí může rozvinout po přisátí klíštětem, borelióza, má inkubační dobu nejčastěji několik dní až jeden měsíc, někdy i několik měsíců od přisátí klíštěte. „Obvykle se projeví červenou, několikacentimetrovou skvrnou, často s centrálním vyblednutím kolem vpichu. Dalšími příznaky bývají zvýšená teplota, bolesti hlavy, únava. Pokud není onemocnění včas léčeno, může napadat nervový systém a způsobit záněty nervů, zánět mozkových blan apod. Někdy postihuje klouby nebo srdce. Léčí se antibiotiky,“ přibližuje druhé onemocnění mluvčí KHSV Jana Böhmová.
Infikovaná klíšťata se nachází na území celé ČR, je proto důležité předcházet samotnému přisátí klíštěte. Najdeme ho v lese i na loukách, v nížinách i v horských oblastech, v městském parku i na zahradě. Podle mluvčí Böhmové je ideální do přírody nosit světlé oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi. Je dobré používat repelenty ať ve formě sprejů nebo třeba náramků.
Důležité prohlížení těla
„Po návratu z venku si prohlédněme celé tělo včetně vlasové části. Je potřeba si zkontrolovat také oděv. Když už dojde k přisátí klíštěte, pak je důležité ho odstranit co nejdříve. Místo vpichu potřeme nebo zastříkáme dezinfekcí s alkoholem, která by měla působit 3 až 5 minut. Zásadně nepoužíváme žádné oleje nebo mýdla, protože takto podrážděné klíště do našeho těla vyzvrátí více infikovaných slin,“ popisuje mluvčí KHSV.
Přisáté klíště - co s ním?
A jak tedy klíště po postříkání dezinfekcí co nejúčinněji odstranit? Ideální je použít speciální pinzetu. Klíště podebereme co nejblíže u kůže a pomalu vytrvale táhneme, případně s tímto roztočem mírně vikláme. Po vytažení klíštěte místo opět vydezinfikujeme. Klíště pak nejlépe spálíme. „Nikdy na ně nesaháme nechráněnou rukou. Ruce si vždy po odstraňování klíštěte pořádně umyjeme teplou vodou a mýdlem. Pozor, riziko infekce pro nás hrozí i při odstraňování klíštěte z našich mazlíčků,“ upozorňuje Jana Böhmová.
