Před 135 lety vyšel Ottův naučný slovník, editorem byl i Masaryk. V roce 2010 dílo překonala až Wikipedie

Ottův slovník naučný, který má podtitul Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí, vycházel do roku 1909. A dlouhých sto let šlo o největší českou encyklopedii, která vykládala 140 tisíc hesel. V letech 2010 až 2011 ho v počtu hesel překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie.

Slovník, který má na svědomí rodák z Vysočiny, je velmi podrobný, výjimkou nejsou hesla s několika desítkami stran. To se týká hlavně hesel s historickou tematikou. Například heslo Čechy má dokonce přes 500 stran.

Pojďme se ale přesunout na samotný začátek, tedy do 80. let 19. století, kdy Jan Otto začal novou encyklopedii plánovat. Hlavní inspirací mu byla první česká encyklopedie F. L. Riegera, dnes známá jako Riegrův slovník naučný, jeho 14 dílů bylo publikováno v letech 1860-1874.

Masaryk rezignoval 

Jan Otto si za hlavního editora vybral Jakuba Malého, který dříve editoval i zmíněný Riegerův slovník. Malý navrhoval nové dílo pojmenovat Národní encyklopedie česká a odhadnul, že by mohlo mít šest svazků. Název slovníku, jak jej známe dnes, se nakonec změnil až před publikací prvního dílu. V roce 1885, kdy Jakub Malý zemřel, se stal editorem Tomáš Masaryk, pozdější československý prezident. Masaryk odhadoval, že první díl Ottovy encyklopedie vyjde v roce 1886, to se ale nepodařilo, proto Masaryk roku 1887 rezignoval. Důvodem pro jeho odchod byla pravděpodobně Ottova nespokojenost s rychlostí a kvalitou práce na slovníku, Masaryka na editorské židli vystřídal Josef Kořán, který vedl redakční radu pět let. Jeho dalšími nástupci byli Rudolf Dvořák a po něm pak Primus Sobotka.

První sešit, který měl 50 stran, tedy vyšel v lednu 1888, celkem jich vyšlo 631. Knižně vyšlo v letech 1888–1909 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový.

Ottův slovník se v roce 1905 dočkal také zkrácené dvousvazkové verze, ta nese název Malý Ottův slovník a má 2464 stran. O tři roky později byl vydaný Ottův kapesní slovník naučný, má 1608 stránek a v roce 1926 se dočkal dalšího vydání.

Konec se světovou válkou 

Hned po vydání doplňků kolem roku 1910 začaly práce na nové, revidované encyklopedii o odhadovaných 15 svazcích pod vedením profesora dějin práva Karla Kadlece. Práce avšak skončily neúspěšně kvůli vypuknutí první světové války a smrti Jana Otty v roce 1916.

Ottova encyklopedie se dočkala i několika reedicí a na sklonku 20. století byla vydána i na moderním médiu CD-ROM. Ottovo veledílo je na jednu stranu považováno za nejlepší českou encyklopedii, která dosáhla světové úrovně. Na druhou byl slovník už při vydání kritizován pro nereflektování současných myšlenkových směrů a přemíru starožitnických detailů, kvůli čemuž jsou články málo přístupné běžným lidem.

Slovník pochválil například britsko-kanadský autor Derek Sayer. „Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co v Česku od té doby vyšlo.“

Život Jana Otty a jeho stěhování z Vysočiny

Jan Otto se narodil 8. listopadu 1841 v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku v domě s číslem popisným 42, jenž se nachází na dnešním Bechyňově náměstí. Paradoxem je, že téměř všechny encyklopedie z poslední doby za Ottovo rodiště uvádějí Prahu. Byl nejstarším z dětí v rodině vojenského ranhojiče. Janovi rodiče nebyli příliš majetní, proto mu nemohli platit studia. Ve 13 letech tedy ukončil školní docházku a odešel do Prahy, kde se vyučil kupcem. Jeho pozornost ovšem nejvíce upoutal knihtisk.

Rodáci z Vysočiny: Autor Ottova naučného slovníku pocházel z Přibyslavi. Jeho rodný dům padl na konci války

Úterý, 8. listopadu 2022, 19:55Z kraje

Dnes si připomínáme výročí narození nejproslulejšího českého nakladatele a nejslavnějšího rodáka Přibyslavi Jana Ottu, který je nejvíc známý díky sedmadvacetidílnému Ottovu naučnému slovníku. Ten dodnes svým rozsahem nebyl překonán.

Rodák z Přibyslavi Jan Otto vydával knihy z nejrůznějších oborů – od nenáročné lidové četby (edice Matice lidu a Laciná národní knihovna) přes cestopisy a odborné publikace z nejrůznějších oborů (filozofie, matematika, jazykověda), slovníky, ale i časopisy (Zlatá Praha, Lumír, Ilustrovaný svět, Světozor, humoristický Paleček). Mezi známá díla, která vydal, patřil i Brehmův Život zvířat, ilustrované Povídky, arabesky a humoresky Svatopluka Čecha a rozsáhlý cyklus Čechy.

Otto nejen knihy vydával, v letech 1874–1884 provozoval i knihkupectví.

Otto na rodný kraj nezapomínal 

Vydavatel Jan Otto na svůj rodný kraj nezapomínal ani v pokročilejším věku. Podporoval zde vzdělávací a osvětové spolky, nemalou měrou se zasloužil například o sbírku peněz a později i realizaci Žižkovy mohyly nedaleko Přibyslavi, připomínající úmrtí vojevůdce Jana Žižky. Ta byla odhalena v roce 1874.  Za své zásluhy o Přibyslav byl v roce 1912 jmenován čestným občanem tohoto města.