Starostové z lokalit Vysočiny k rozhodnutí vlády: Proti úložišti budeme bojovat dál

Horka leží na pomezí Třebíčska a Žďárska. „Náš postoj bude stále stejný. My s tím úložištěm nesouhlasíme a budeme se snažit, aby tu nebylo za každou cenu," řekl Petr Piňos. Dodal, že tento názor vyjádřili občané v referendu i zastupitelstva obcí.

Obce z lokality Hrádek na pomezí okresů Jihlava a Pelhřimov požadovaly vyloučení ze seznamu pro úložiště i kvůli evropskému rozvodí. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká do povodí vodárenských nádrží. „Domlouvali jsme se, že budeme dál pokračovat v cestě, kterou jsme začali," řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák k rozhodnutí vlády. O podpoře chce znovu jednat s krajem. Na zasedání před letošními krajskými volbami se krajští zastupitelé proti možnosti úložiště na Vysočině nepostavili.

Dosud se v souvislosti s úložištěm v ČR uvažovalo o devíti místech, snížení počtu na čtyři už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Průzkumné práce pro úložiště by se kromě dvou lokalit na Vysočině měly dělat v lokalitě Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku. Ve zmíněných lokalitách se podle ministerstva průmyslu uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030

Správa úložišť původně zvažovala pro úložiště čtyři lokality na Vysočině, šlo ještě o Kraví horu na Žďársku a Na Skalním na Třebíčsku. Do lokality Na Skalním spadaly i místní části Jaroměřic nad Rokytnou.

Vyloučení ze seznamu je podle jaroměřického starosty Karla Müllera radost, ale kalená. „Není to férové k těm zbývajícím lokalitám," řekl. Podotkl, že byl jako pozorovatel v pracovní skupně expertů při SÚRAO. „Že bychom s prací té pracovní skupiny byli příliš spokojení, to nejsme," řekl.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.