Třebíčská židovská čtvrť je jednou z nejzachovalejších v Evropě. Má sto dvacet domů
Výběr informací o židovské čtvrti a bazilice sv. Prokopa v Třebíči, které byly zapsány 3. července 2003 jako 12. česká památka na seznam světového dědictví UNESCO: Město Třebíč, které má v současnosti 35 745 obyvatel, se nachází v Kraji Vysočina a v minulosti patřilo k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Židovské ghetto na levém břehu řeky Jihlavy se vyvíjelo již od založení benediktinského kláštera na počátku 12. století.
Třebíčská židovská čtvrť Zámostí je jednou z urbanisticky nejzachovalejších v Evropě. Celá čtvrť nese všechny typické prvky ghett, s poměrně hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody a romantickými náměstíčky. Celkem čítá na 123 obytných domů. Nacházejí se tu budovy bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince.
Domy jsou většinou z důvodů častých povodní dvoupodlažní. Na jejich architektuře se podepsaly různé umělecké slohy. Řada domů vyniká cennými klenbami, dřevěnými trámovými stropy a kamennými ostěními vstupu.
Přední synagoga, postavená v letech 1639 až 1642, v současné době slouží jako kostel Československé církve husitské. Zadní pozdně renesanční synagoga byla kompletně zrekonstruována a její interiér zdobí unikátní nástěnné malby z počátku 18. století. Naposledy byla využívána k modlitbám ve 20. letech minulého století. Dnes se v ní pořádají výstavy, koncerty a různá shromáždění.
Největší hřbitov v republice
Ve městě se nachází i židovský hřbitov. Ten původní byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, kde se ve vzrostlém parku s tajemnou atmosférou tyčí asi 3000 kamenných náhrobků a asi 11 tisíc hrobů. Hřbitov patří k největším hřbitovům v republice a jeho součástí je obřadní síň z roku 1903 s dochovanou vnitřní výzdobou a vybavením, kde se dodnes konají pohřební obřady podle starých židovských tradic.
Židovské město bylo až do začátku devadesátých let 20. století úplně opomíjeno. Asanační plán z roku 1975 předpokládal demolici celého Zámostí, ghetto měla nahradit panelová zástavba. Po vyhlášení třebíčské městské památkové zóny v roce 1990 byly rekonstruovány obě synagogy, čtvrť se oživuje obchůdky a restauracemi.
Baziliku sv. Prokopa začali v raném 13. století budovat benediktini jako součást kláštera v přechodném románsko-gotickém slohu. Tvoří jeden komplex s areálem třebíčského zámku. Původně byla zasvěcena Panně Marii, ale během mnoha válek utrpěla značná poškození, proto byla od poloviny 16. století využívána spíše k účelům světským.
Dům Seligmana Bauera
Do 18. století se uvnitř vařilo pivo, bylo tam skladiště a jeden čas také konírny. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět ji využívá církev. Jednou z nejcennějších částí je vstupní portál z počátku 13. století a dále krypta s původním, více než 700 let starým dřevěným stropem. Na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep. Bazilika patří ke skvostům středověké církevní architektury evropského významu a představuje jedinečný doklad vlivu západoevropského kulturního dědictví v této oblasti.
Podle ředitelky městského kulturního střediska v Třebíči Jaromíry
Hanáčkové se návštěvnost třebíčských památek UNESCO zvýšila v uplynulých patnácti letech více než desetinásobně. V době zápisu na seznam UNESCO byla roční návštěvnost synagogy asi dva nebo tři tisíce lidí, v současné době si vstupenku do synagogy zakoupí asi 30 tisíc lidí ročně.
Na seznamu UNESCO je na Vysočině ještě město Telč na Jihlavsku a areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
Zadní synagoga
