Pravděpodobnost střetu se zvěří se zvyšuje večer mezi 20 hodinou a půlnocí a dále mezi 5 až 9 hodinou ráno. Nejvyšší výskyt můžeme očekávat na delších rovných, neoplocených úsecích silnic vyšších tříd vedoucích lesem. Vhodná kombinace technických opatření a dopravního značení může pomoci.

V lesích na Vysočině nasčítali myslivci ke konci letošního března 507 kusů jelení zvěře, nejméně mezi kraji v České republice. V republikovém porovnání na tom byla Vysočina lépe u zajíců a divokých kachen, jichž měla zjara třetí nejvyšší počty. Nejpočetněji byla podle údajů jihlavské správy Českého statistického úřadu letos v březnu na Vysočině zastoupena srnčí zvěř.

Pachové ohradníky rozmístěné podél stovky kilometrů silnic na Vysočině fungují. Před nečekanou srážkou chrání jak řidiče aut a motocyklů, tak samotnou lesní zvěř. Počet nehod, ke kterým dochází při srážce se zvěří, ve srovnání s rokem 1996 díky tomu klesl o 46 procent, meziročně pak o 8 procent. Zatímco v roce 2009 se na místech, kde byly později instalovány pachové ohradníky, stalo 1006 nahlášených nehod, v roce 2016 už jich bylo jen 593 a loni dokonce 544. Údaje vyplývají z dat poskytnutých společností Generali.

Krajský úřad Kraje Vysočina každoročně stanoví uživatelům honiteb termíny sčítání zvěře. „Termíny sčítání zvěře jsou určeny ve spolupráci s myslivci a s ohledem na klimatické podmínky tak, aby byl sčítáním zjištěn stav zvěře v jednotlivých honitbách na konci zimního období,“ uvádí krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský. První termín sčítání zvěře byl na Vysočině stanoven na 3. února, druhý je stanoven na 3. března.