Říjnové slunce, barevné listí a nádherná podzimní krajina za Třebíčí. To je kombinace, která si říká o vyfocení. Jaký je výsledek, uvidíte v galerii. Pekelný kopec s rozhlednou je oblíbeným místem vycházek, a tak to bylo i o poslední říjnové neděli.

V centrální části Žďárských vrchů se nachází pozoruhodný skalní útvar nazvaný Velké Perničky, ten můžeme znát i pod označením Milovské Perničky. Tento skalní útvar byl v roce 1977 vyhlášený přírodní památkou.

V osmi stech metrech nad mořem se ve Žďárských vrších severně od Nového Města na Moravě k nebi tyčí výrazný skalní vrchol Malinská skála. Když vystoupáme až nahoru, tak se nám nabídnou krásné výhledy na řadu sousedících vrcholů.

Naším dnešním tipem na výlet bude další místo na Žďársku, které na svém vrcholu nabízí krásnou vyhlídku, z níž je při dobré viditelnosti vidět třeba až na Sněžku či do Jeseníků. Řeč je o Pasecké skále.

Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Radost z houbaření nám trochu může pokazit fakt, že houby jsou v posledních dnech poměrně hodně červivé.

Na Vysočině sníh pro běžkaře kvůli oblevě rychle mizí. Lyžovat se zatím dá ve výše položených částech Žďárských vrchů. Lidé mohou pořád využívat i okruh s technickým sněhem v centru Jihlavy nebo úsek sportovní tratě u novoměstské Vysočina Areny. Podle dnešní ankety mohou horolezci, kteří si rezervují termín, pořád trénovat na ledové stěně ve Víru. Sobotní závod Vírský cepín byl ale zrušený.

Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy stoupá těžba kvůli kůrovci hlavně v okrajových lesích. V centrální části je situace ještě relativně dobrá, sdělil dnes ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Na Vysočině podle něj patří toto území zatím k nejméně zasaženým kůrovcovou kalamitou. Prognóza pro letošek ale není příznivá, rozhodující bude počasí v jarních a letních měsících, uvedl.

Letošní houbařská sezona je na Vysočině podle Jiřího Burela z jihlavského mykologického klubu podstatně lepší než v minulých dvou letech, kdy bylo větší sucho. Teď končí letní houby a začínají růst podzimní druhy. Najít se dají i hřiby a holubinky, objevovat se začínají čirůvky. V některých lesích je hub více, jinde méně. Důležitá je i kondice lesa, řekl Burel. V uschlých smrčinách, které jsou vidět na mnoha místech v kraji, houby nerostou.

Likvidace kůrovcem napadených stromů je všudypřítomnou kulisou života na Vysočině. Na přelomu srna a září byla opět naplánována a provedena série monitorovacích (rekognoskačních) letů. Ty jsou pravidelně hrazeny z prostředků Ministerstva zemědělství.