Pandemie je objektivní problém. Nemůžeme ji vyřešit tím, že o ní budeme donekonečna diskutovat na internetu, a už vůbec ne tím, že si budeme hrát na odborníky, kterými nejsme. Je třeba svěřit se do rukou těch skutečných.

Kontroly Inspektorátu práce jsou důležitá instituce a neměly by se zneužívat k politické agitaci. Už vůbec ne salónním intelektuálem.

Kauza poslance Dominika Feriho otevřela otázku, zda by se politici a vůbec veřejně činní lidé měli třást před justicí více než ti ostatní. Měli, a měli by s vědomím této skutečnosti už do politiky jít.

Co nás čeká poté, co se alespoň dílčím způsobem vypořádáme s koronavirem? Bude to krize, nebo růst? Názory ekonomů se liší, pohledem personálních oddělení je zatím důvod k optimismu.

Lidé milují reality show a neváhají je nejen sledovat, ale také o nich diskutovat na internetu i v životě. Pro mnohé je ale ztráta soukromí, zdá se, cestou k penězům. Má to smysl a neztrácíme tím více, než získáváme?

Dávat lidem, kteří budou očkováni proti koronaviru, výhody v podobě možnosti účastnit se kulturních akcí anebo navštěvovat restaurace je možná epidemiologicky lákavé, ale viděno všemi ostatními společenskými měřítky je to špatně.

Uvolňování protiepidemických opatření vzbuzuje emoce. Zatímco ti, kterých se osobně dotýkají volají po jejich brzkém konci, mnoho lidí se bojí a odborníků poukazuje na rizika. Vláda ale rozvolňovat musí, a to i kdyby nechtěla.

Možná více než dříve je dnes vyhledávaná pomoc firemního sociologa, který po koronavirové krizi pomáhá tápajícím firmám s otázkami vedení, motivování, řízení lidí a udržování firemní kultury. Mezi zkušené odborníky ve svém oboru patří třeba Vojtěch Bednář, kterého v rozhovoru vyzpovídala Drbna. Podle jeho slov je důležité, aby manažeři na všech úrovních dokázali pracovat s lidmi tak, aby firmu vnímali jako součást svého života.