Darja Stomatová se narodila v roce 1992 v Kazachstánu. Do Prahy přišla, když jí bylo pět let. Vystudovala tři vysoké školy, mimo jiné žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Darju lidé v poslední době znají jako reportérku, která přinášela aktuální informace z války na Ukrajině. Jak konflikt vnímá, jaké zprávy ji chodily během jejího pobytu v Charkově a jaký je její další pracovní plán? I o tom se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Hlavní weby, které v českém prostředí léta zveřejňovaly fake news, jsou sice momentálně zablokované, rozhodně to ale neznamená, že by se dezinformace přestaly šířit. V řetězových mailech se nyní hojně objevují fotky nacistů, kteří mají být údajně z Ukrajiny, a také hajlující prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Kirill Uljanov vyrůstal v Nižněvartovsku na Sibiři. Do Prahy přišel před deseti lety, když mu bylo sedmnáct. Dnes pracuje jako analytik v IT firmě, nejen o víkendech ho lidé mohou potkat v holešovickém klubu Widt, který spolu se svými kamarády před lety založil a kde hraje jako DJ pod pseudonymem Kirill Astra. V minulosti byl jedním z administrátorů satirické facebookové stránky Nevím. S Kirillem jsme se bavili o důvodech jeho příchodu do České republiky, ale i o tom, zda on sám vnímá změnu ve vztazích Čechů k rusky mluvícím lidem v Praze.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Lídryně jedné takové buňky, která vznikla v Plzni, nám pod příslibem zachováni anonymity přiblížila jejich činnost.  

Byl to jeden z největších a nejviditelnějších symbolů, kterým Jihlavané vyjádřili podporu a solidaritu napadené Ukrajině. Vlajka této těžce zkoušené země však na hradbách vydržela jen tři dny. O její odstranění se postaral politický aktivista Jaroslav Zeisberger. Vojtěch Pažourek, který se podílel na instalaci vlajky, toto jednání považuje za nechutné a plánuje trestní oznámení.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.

V pět hodin ráno ho vzbudil telefonát od maminky. Z města Charkiv nedaleko ukrajinsko-ruské hranice ho informovala o střelbě, když Rusko začalo s invazí. Se svou rodinou je teď bývalý student Jihočeské univerzity Artěm Kriučkov v kontaktu a pozorně sleduje dění ve své rodné zemi.

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.