Odezva po zveřejnění snímku V síti ještě neutichla a režisér a dokumentarista Vít Klusák se chystá do kin s novým filmem. Velké nic ukazuje na jedné straně antivaxery, na druhé straně vyčerpané zdravotníky a nebo snahu uživit se jakoukoliv prací poté, co covid kompletně překopal životy celé společnosti. Nejen o dokumentárním snímku z doby pandemie se Vít Klusák rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Dokumentární režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková téměř tři roky sledovali českou společnost a její pojetí pandemie nemoci covid-19. V dokumentární tragikomedii Velké nic se autoři zaměřili na lidské příběhy, poetiku doby, bizarní obrazy nebo klíčové momenty v politice a společnosti. Prostředky na dofinancování postprodukce nyní sbírají na crowdfundingovém portálu Hithit.

Český dokumentární film V síti, který natočil režisér Vít Klusák společně s Barborou Chalupovou, zůstává druhý týden v čele víkendové návštěvnosti tuzemských kin. Výpověď o zneužívání dětí na internetu, přístupná od 15 let, za 14 dní přilákala téměř 276.500 návštěvníků. Zájem byl i o kratší verzi pro děti od 12 let s názvem V síti: Za školou, která je v tabulce šestá. Vyplývá to z informací na webu Unie filmových distributorů (UFD).

Všichni o něm ví, všichni o něm mluví, ale děsí děti dál. Řeč je o fenoménu zneužívání nezletilých po internetu. Přesně toho se chytil režisér Vít Klusák spolu se svou kolegyní Barborou Chalupovou, a natočili tak dokument o sociálním experimentu, ze kterého mrazí. Tři herečky ve třech pokojících provedou diváky možnou online realitou dvanáctiletých dívek, se kterou by měl být seznámen každý rodič, učitel i mladistvý.

Pavla Novotného netřeba představovat. „Dělník bulváru na odpočinku“, jak se na Facebooku nazývá, už nepůsobí vrásky na čele celebrit. Od loňského roku vede pražskou městskou část Řeporyje jako starosta. Sám přiznává, že nyní zažívá jedno z nejšťastnějších životních období. Ruce pryč od bulváru ale nedává. Nutkání věnovat se žurnalistice stále přetrvává.

Téměř tři čtvrtiny dětí oslovených na internetu se vydají na schůzku s cizím člověkem. Nabídku na schůzku dostala na síti více než čtvrtina dětí ve věku mezi sedmi a 17 roky. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a operátora O2 mezi více než 27 tisíc dětmi.

Poslední dva dny zbývají do začátku letošní Ji.hlavy. Co dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů nabídne? Slavnostní zahájení v režii Víta Klusáka a Mariky Pecháčkové, nový film režiséra Emira Kusturici, ale i obrazy ze života sokolů.

V neděli skončil Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který do krajského města opět přinesl množství zajímavých snímků i osobností. Dohromady se akreditovalo 4386 diváků. Dlouholetý ředitel festivalu Marek Hovorka si mimo jiné myslí, že město Jihlava má stále velký potenciál díky geniální poloze a že filmy jsou teď vlivem digitalizace daleko svobodnější.

Málokterý dokumentarista vzbudil za poslední léta v české veřejnosti tolik pozornosti jako Vít Klusák. Poprvé na sebe upoutal celovečerním filmem Český sen o hypermarketu, který neexistoval. Naposled zase filmovým portrétem Andreje Babiše. Přes všechny jeho předchozí kontroverze se však (dle ohlasů veřejnosti) zdá, že nám jednu z největších teprve představuje. Jde o portrét autentického českého neonacisty z Prostějova Dalibora K. Osobnosti plné nenávisti a agrese, ale i něžnosti, citlivosti a slabosti. Klusák nám ve svém nejnovějším díle představuje Svět podle Daliborka.

Na letošním devatenáctém ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě více bodovaly zahraniční filmy. Cenu za nejlepší český dokumentární film tentokrát porota neudělila, ačkoliv se o ni ucházelo celkem šestnáct snímků. Cenu diváků si z Jihlavy odnesl Vít Klusák za svůj film Matrix AB pojednávající o Andreji Babišovi.