Většina z nás už dávno nespoléhá, že se o nás stát v důchodu plně postará. Odkládáme si pár stovek na penzi a bereme to jako normální dospělou věc. A pak stojíme u benzínky, koukáme na cenovku a čekáme, že by nás měl stát ochránit. Proč vlastně?

Češi si ve finanční gramotnosti druhým rokem mírně polepšili. Index České bankovní asociace (ČBA) dosáhl v roce 2026 hodnoty 58 bodů, což je o bod více než loni. Výsledky průzkumu ČBA a agentury Ipsos však zároveň ukazují přetrvávající nejistotu v investování, dlouhodobém plánování a zabezpečení na stáří. Jasný plán, jak si po odchodu do penze udržet životní úroveň, nemají více než tři pětiny lidí starších 50 let.

Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že od ledna 2026 dojde k valorizaci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Valorizace vychází z indexu růstu životních nákladů domácností důchodců a skládá se z navýšení základní výměry o 240 Kč a procentní výměry o 2,6 %.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Zastupitelé Jihlavy dnes mají na programu svoje poslední zasedání v tomto volebním období. Jedním z témat byla i finanční podpora pro novou dětskou lékařku, která v Jihlavě na Březinkách otevřela svoji ordinaci.

Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19,5 tisíc korun, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září.

Vypadá to, že problém s nedostatkem pediatrů v rámci našeho kraje je nejen v Jihlavě a Jemnici. Bez dětského lékaře se do budoucna mohou ocitnout také rodiče a jejich děti na Třebíčsku, protože asi polovina z 23 praktických dětských lékařů zde je důchodového věku.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se ode dneška zvyšují. Všem příjemcům a příjemkyním se zvednou minimálně o 650 korun. Další přidání pak bude záviset na výši jejich důchodu. Průměrná starobní penze se navyšuje celkem o 805 korun. Upravuje to vládní nařízení a důchodová novela. Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobírá v Česku kolem 2,86 milionu lidí.