Ve válce na Ukrajině padl první český legionář, jedná se o Michala J. z Třebíče. Dobrovolník, který na místě poskytoval humanitární pomoc, nepřežil boje na frontě u Charkova. Zprávu oznámili na Facebooku jeho přátelé.

Bohdan Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě jejího spuštění. Dnes už bývalý ředitel jihočeské jaderné elektrárny a aktuálně člen představenstva ČEZu a ředitel divize jaderná energetika se po čtyřech letech členství ve Světové jaderné asociaci posunul do pozice předsedy. Co je jeho pracovní náplní, jaký mají Češi pohled na jádro a jak ovlivnila tento obor válka na Ukrajině? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Na Vysočině stála údržba silnic v poslední zimě přibližně 230 milionů korun, což je částka srovnatelná s předchozím zimním obdobím. Průměrné náklady na prohrnování a sypání vozovek za posledních pět zimních sezon se pohybují okolo 210 milionů korun. Do nákladů správy se promítá zdražování nafty a nakupovaných materiálů.

Svérázným pojetím ukrajinské vlajky přelstili čeští fanoušci pořadatele na hokejovém mistrovství světa. Když jim finští pořadatelé zakázali vyvěsit ukrajinskou vlajku, vyrobili si její textovou verzi, a vyjádřili tak podporu okupované Ukrajině při utkání ČR s USA. Drsný vzkaz do světa vyslala skupina československých emigrantů legendárním protiruským transparentem už na mistrovství světa v hokeji v Mnichově. Psal se rok 1983. Byl z toho nezapomenutelný okamžik i obrovský skandál. Tedy hlavně u nás.

Čtyřiadvacet romských uprchlíků, z toho 19 dětí, bydlí od včerejška v armádním objektu v Kramolíně na Třebíčsku. Podle informací z krajského úřadu ubytované osoby prošly registrací v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU).

Pokud jste teď někdy procházeli nebo projížděli poblíž krajského úřadu v Jihlavě, tak jste si jistě všimli stavby nové administrativní budovy E, která je už v pokročilé fázi. Jak zjistila redakce Jihlavské Drbny, nové zázemí pro krajské úředníky by mělo být hotovo už letos v září.

Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost.

Hodně emocí zpočátku ruské invaze na Ukrajinu vyvolávala socha rudoarmějce na náměstí v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Rada města nakonec rozhodla o dočasném přesunutí kamenné plastiky do depozitáře. Zda se na původní místo vrátí, záleží na podobě zamýšlené revitalizace přibyslavského náměstí.

Státní zdravotní ústav oznámil, že řeší zvýšený výskyt případů tuberkulózy v České republice. Minulý rok to bylo za období od 1. března do 21. dubna 39 pozitivních nálezů, letos 57. Odborníci po příčině pátrají, souvislosti hledají v pandemii covidu či v příchodu ukrajinských uprchlíků.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?