Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklováním? A co znamenají například pojmy re-use, upcyklace, downcyklace, LCA a další. S odpady se pojí řada termínů, ve který nemá mnoho lidí jasno. Pojďme si společně ujasnit ty nejpoužívanější.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Z velkých obchodních řetězců postupně mizí plastové tašky. S koncem roku některé z obchodů nahradily plastové tašky papírovými a taškami určenými na opakované použití a vyrobenými z přírodních materiálů. S koncem igelitových či plastových tašek počítá řetězec Penny Market, Billa a Albert. Německý Lidl v Česku nenabízí igelitky již několik let.