Přes velké české internetové dárcovské platformy loni lidé poslali 1,18 miliardy korun, což je o 190 milionů méně než o rok dřív. Vyšší předloňská čísla byla podle některých provozovatelů způsobená vlnou solidarity s Ukrajinou po jejím napadení Ruskem.

K Platformě proti hlubinnému úložišti se připojily další čtyři obce z míst zvažovaných pro tuto stavbu. Jde o Rudíkov, Oslavičku a Hodov z lokality Horka na Vysočině a Malý Bor z území Březový potok na Klatovsku. Platforma tak má 56 členů. Připojí se k ní ještě také nový spolek Satis z území Janoch na Českobudějovicku, který je ve fázi registrace. K posílení vedla frustrace z postupu státních orgánů, uvedla platforma v tiskové zprávě.

Platforma proti úložišti, které dlouhodobě vystupuje proti jeho výstavbě, poukazuje na to, že stále neexistuje, v době, kdy je u konce vláda Andreje Babiše, zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů.

Do roku 2065 by v ČR mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu při zúžení na čtyři lokality vypadla pětice Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Naopak mezi čtyři uvažované lokality „postoupily“ Hrádek a Horka – obě na Vysočině, Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína. Před Vánocemi vláda rozhodla, že na právě těchto čtyřech lokalitách budou v budoucnu probíhat průzkumné práce.

V sobotu 18. dubna se měl konat již šestý ročník akce Den proti úložišti. Jde o celostátní akci, která se ale v letošním roce z důvodu opatření proti šíření koronaviru konat nebude. Podle informací od Platformy proti hlubinnému úložišti důvody k protestu ale přetrvávají, a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou.