Na Vysočině potřebují zlepšit zásobování pitnou vodou i malé vesnice. Někde nestačí staré studny, v jiných přibyly domy nebo se rozrostly firmy. Stavby za miliony korun mimo jiné připravují Boršov na Jihlavsku nebo Sejřek a Unčín na Žďársku. Patří mezi 18 sídel, jimž kraj letos přispěl na přípravu potřebných projektů zaměřených na pitnou vodu.

Jihlava uvažuje o přivedení pitné vody z přehrady Švihov, které se také říká Želivka. Navazuje na projekt havlíčkobrodské firmy Vodovody a kanalizace (VAK), jež se chystá protáhnout přivaděč vody ze Švihova do městyse Štoky ležícího 14 kilometrů od Jihlavy. Na protažení přivaděče do Jihlavy nechá město zpracovat studii, což bude stát 900 tisíc korun, řekl novinářům náměstek jihlavské primátorky Petr Laštovička (ODS). Uvedl, že město se kvůli suchu také snaží zlepšit hospodaření s vodou, včetně dešťové.

Deficit srážek na území Kraje Vysočina od roku 2015 do června letošního roku přesáhl 400 mm, což znamená, že v krajině chybí téměř 3/4 ročních srážek, současně v každém roce byla průměrná teplota vyšší, než je dlouhodobý normál (v roce 2018 dokonce o 1,4 stupňů Celsia), což způsobuje i vyšší výpar.

Do Dolní Cerekve na Jihlavsku dnes odpoledne dorazil nový ředitel Správy úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO) Jan Prachař. Jeho příjezd byl dramatičtější, než je zřejmě zvyklý. Půlhodiny před jeho návštěvou se totiž před místním obecním úřadem sešli obyvatelé dotčených obcí, kteří bydlí v jedné z vytipovaných lokalit Čertův hrádek. Jakousi protestní akcí, kde nechyběla ani skupina čertů, vyjádřili svůj nesouhlas s výstavbou úložiště.

Platby za pitnou vodu na Vysočině loni stouply o 4,3 procenta na 810 milionů korun. Přispěl k tomu větší odběr i zvýšení ceny. Na stočném vybrali provozovatelé těchto sítí minulý rok 631 milionů korun, v meziročním porovnání o 1,5 procenta více. Jde o částky bez daně, které zveřejnil Český statistický úřad. Průměrná cena vodného a stočného na Vysočině vloni přes navýšení zůstala pod průměrem v Česku.

Lidé v jihlavské místní části Popice jsou zásobováni pitnou vodou z cistereny. Důvodem je vodovod, jenž je jedním z několika vodárenských zařízení, které začala provozovat městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s. (dále JVAK) na základě předběžného opatření na začátku letošního roku. Při revizi zařízení však pracovníci společnosti zjistili, že stávající vrt nemá dostatečnou kapacitu.

Dnešní odpoledne patřilo v kulturním domě v Dolní Cerekvi na Jihlavsku jednání o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Šest obcí, které jsou úzce spojeny s lokalitou zvanou Čertův Hrádek, což je jedna z uvažovaných lokalit pro úložiště, hromadně podepsalo dohodu o společném postupu. Jejich další kroky mají vést k vyřazení z uvažovaných lokalit.

Šestice starostů z Vysočiny plánuje na čtvrtek 25. dubna veřejné jednání, na kterém představí své další kroky související s nesouhlasem ohledně vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Čertův Hrádek.

Vydatnost prameniště u Heraltic na Třebíčsku se od začátku roku zvýšila. Podle ředitele třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Jaroslava Hedbávného je to díky sněžení a oblevě z posledních dní. Každou vteřinu teče z prameniště, které se podílí na zásobování pitnou vodou oblasti se 100 tisíci obyvatel, asi 15 litrů vody. Ještě na konci loňského roku byla vydatnost desetilitrová. Zvýšila se i naplněnost vodních nádrží, které zásobují vodou obyvatele jinde na Vysočině.

Vydatnější srážky v průběhu letošní zimy pomohly ke zvýšení hladiny ve vodárenské nádrži Hubenov nedaleko Jihlavy. Ta slouží k zásobování obyvatel krajského města pitnou vodou a v současné době se objem vody v hubenovské nádrži pohybuje přibližně na úrovni 48 procent její kapacity.