Jihlava chce zefektivnit péči o městskou zeleň a zároveň omezit zbytečné využívání pitné vody. Na 24. zasedání zastupitelstva proto město Jihlava předložilo ke schválení pořízení mobilní cisterny za 230 tisíc korun, která poslouží k odstátí a přirozenému ohřevu užitkové vody ze studny. Právě taková voda je podle města pro zalévání stromů a dalších rostlin vhodnější.

Jihlavská radnice se chystá zahájit další stavbu, která pomůže zlepšit zásobování pitnou vodou. Do konce příštího roku vybuduje za 62 milionů severovýchodní větev vodovodu, jíž voda poteče z nového vodojemu Bukovno do průmyslové zóny a dál směrem k části Bedřichov.

Povodí Moravy od jara zpevňuje hráz vodárenské nádrže Hubenov, aby byla schopná odolávat i extrémním povodním až po desetitisíciletou vodu. U hráze dokončené v roce 1972 se do letoška výrazné opravy nebo rekonstrukce nedělaly.

Další cenný kus historie odkryli dělníci při pracích na pístovských rybnících. Pod hrází Lučního rybníku totiž našli dřevěné potrubí, které může být ze 14. století.

Jihlava dále potvrzuje pověst města bohatého na historické nálezy. Dělníci nyní odhalili staré výpustní zařízení v soustavě pístovských rybníků. Po prozkoumání se vrátí zpět.

V částech ulic Srázná, Chlumova, Havlíčkova, třída Legionářů a okolí dnes nepoteče pitná voda. Je to proto, že dělníci musí propojit přeložený vodovod v rámci projektu Centrální dopravní terminál. Zároveň bude nahrazené azbestocementové potrubí ve Fritzově a Havlíčkově ulici.

Radnice ve Žďáru nad Sázavou pošle do partnerského města Chust na Ukrajině dvě čerpací stanice na vodu, zaplatí za ně 638 tisíc korun. Do třicetitisícového Chustu přišlo kvůli válce až 20 tisíc uprchlíků, město má kvůli tomu problémy se zásobováním pitnou vodou, řekl dnes novinářům starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město). Žďárští zastupitelé minulý čtvrtek schválili také 100 tisíc korun na nákup potravin a dalších potřeb pro děti na Ukrajině.

Mimo pozornost českých médií, tisíce kilometrů od Prahy, dokončila před nedávnem česká společnost Wero Energy stavbu, která slouží tisícům obyvatel okolí nemocnice Ghurki Trust na předměstí Láhauru v Pákistánu. Díky české firmě, která se věnuje vodnímu hospodářství, mají místní od února pitnou vodu. Právě té je ve čtvrtmiliardové zemi nedostatek.

Uplynulý rok 2021, který je nenávratně za námi, byl z hlediska srážek spíše mírně podprůměrným, srážkový deficit oproti dlouhodobému normálu dosáhl 25 milimetrů. Tento rok se tak zařadil do jedenáctileté řady, přerušené pouze roky 2013 a 2020, kdy roční úhrn srážek nedosáhl ani dlouhodobého průměru. Ten činí pro Vysočinu 673 mm. Ke srážkovému deficitu nejvíce přispěly jarní měsíce březen a duben a pak září až prosinec.

Spíše než v kanceláři zastihnete náměstka hejtmana Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáše Vlčka v terénu. Mezi odborná témata, která spadají do jeho gesce v krajské radě, patří mimo jiné i problematika vodního a lesního hospodářství a nakládání s odpady. Zdánlivě široký záběr kompetencí spolu tvoří pod jeho vedením kompaktní agendu, v níž uspěl, jak sám Lukáš Vlček říká, díky tzv. aktivní diplomacii.