Jihlavský odbor sociálních věcí v současnosti eviduje v okrese celkem 120 pěstounů, kteří pečují o 133 dětí. Nové žádosti o pěstounskou péči přijali v letošním roce zatím čtyři. I proto připravil odbor dny otevřených dveří, kde se zájemci mohou setkat s pěstouny a vyslechnout si jejich příběhy a zkušenosti.

Forem náhradní rodinné péče je hned několik. Nejčastěji se jedná o osvojení neboli adopci a pěstounskou péči. Další možností je poručenství a péče jiné osoby. Cesta Simony Neumann k pěstounství nebyla jednoduchá. Podělila se s námi o to, proč si myslí, že pěstounů ubývá a co pěstounství vlastně obnáší.

Vysočina je v rámci České republiky považována za jeden z nejrychleji se rozvíjejících regionů v oblasti sociálních služeb. Udává směr v transformaci sociálních služeb, jako první začala úspěšně řešit problematiku tzv. zdravotně-sociálního pomezí, dlouhodobě pomáhá z vlastních zdrojů financovat poskytování sociálních služeb zajišťovaných jinými zřizovateli, pilotně realizuje projekty pomáhající rodinám, má fungující síť rodinných i seniorských center. Více už radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních služeb Jan Tourek.

Jak se čím dál víc ukazuje, mladí lidé z dětských domovů mají vstup do dospělosti náročný. Potýkají se situacemi, které běžní dospívající řešit nemusí. Právě proto pro ně připravili pracovníci odboru sociálních věcí Kraje Vysočina společný víkend v Telči se zajímavým programem. Postupně se dvou říjnových víkendů zúčastnilo přes dvacet dětí z dětských domovů z Vysočiny, které doplnilo několik mladých lidí žijících v pěstounské péči.

Poslanecká sněmovna schválila zákon, který omezí umisťování dětí do kojeneckých ústavů, nově do nich nebude možné umístit děti mladší tří let. Ústavní péče bude z části nahrazena podporou v biologických rodinách, péče o opuštěné děti však bude nově plně závislá na práci pěstounů. Lidka Boháčová je pěstounkou třicet let. V roce 2016 se rozhodli zkusit tak zvané pěstounství na přechodnou dobu. Přechodná pěstounská péče je určena dětem, u kterých se předpokládá vyřešení jejich situace do dvanácti měsíců od odchodu z biologické rodiny. Měla by tedy trvat maximálně rok. V případě, že biologičtí rodiče o dítě neprojeví zájem anebo vysloví souhlas k adopci, jsou dítěti vybráni noví osvojitelé nebo dlouhodobí pěstouni.