Na Velký pátek budou muset mít všechny obchody zavřeno, běžně nesmějí být prodejny nad 200 metrů čtverečních podle zákona o prodejní době v maloobchodě v provozu jen na Velikonoční pondělí. Nařízení vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.

Povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech dnes zamítl Senát. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, dnes vrátil s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Evropská komise varovala, že v případě přijetí kvót se Česko může dočkat z Bruselu žaloby. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna již dříve uvedl, že novela ve sněmovní verzi by narušila soutěžní prostředí nejen v České republice, ale také v Evropské unii.

Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Sněmovna dnes schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal.

Státní veterinární správa (SVS) zahájila mimořádnou kontrolní akci, která se zaměří na chovy, do kterých je přesouvána živá drůbež z Polska. Chce tak zamezit zavlečení ptačí chřipky. Kontroly zahrnují celé území ČR, potrvají do konce ledna, mohou být ale prodlouženy. Po dnešním jednání Ústřední nákazové komise to řekl ústřední ředitel veterinářů Zbyněk Semerád. V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se minulý týden ptačí chřipka objevila na pěti farmách.

Veterináři varují před zvýšeným rizikem přenosu ptačí chřipky z Polska, kde se nyní vyskytla dvě nová ohniska choroby. Chovatelé hlavně musí zabránit tomu, aby volně žijící ptáci kontaminovali drůbež, krmivo nebo napájecí vodu, sdělili ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a zástupci Státní veterinární správy (SVS). V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se nákaza se tento týden objevila už na pěti farmách, informovala agentura Reuters.

Na Vysočině už zemědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy. Podle pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství, by stejné omezení ploch s monokulturami mělo platit plošně od roku 2021. Podle výsledků ankety se s tím zemědělci na Vysočině vyrovnají, někteří z nich ale míní, že to bude znamenat o něco vyšší náklady, více cest nebo budování dalších vjezdů do polí.

Lesní plochy na Vysočině napadené kůrovcem se meziročně zvýšily zhruba pětinásobně. V katastrálních mapách Kraje Vysočina převládá rudá mimořádná kalamitní zóna – tedy území, kterého se nově od 3. dubna 2019 týkají ustanovení veřejné vyhlášky obecné povahy.

Státní veterinární správa dnes uveřejnila místa, kam se dostalo nebezpečné polské maso s obsahem salmonely. Některé maso se podařilo zajistit a bude zlikvidováno, jinde ho ale už zpracovali. Dostalo se tak na talíře dětí v základních školách i pacientů v nemocnici. Podle polského ministra ale Česko celý problém zveličuje.

Stát zavádí od čtvrtka kontroly zdravotní nezávadnosti veškerého hovězího masa dovezeného z Polska před jeho uvedením na trh. Důvodem je zjištění veterinářů, že asi 700 kilogramů polského hovězího masa, které bylo skladováno ve středních Čechách u společnosti Frost Logistics, obsahovalo bakterie salmonely. Nyní se zkoumá, zda se prodalo koncovým zákazníkům. Na mimořádném briefingu to oznámil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Vzorky z masa odebírali veterináři v minulém týdnu, dnes přišly výsledky.