Na den přesně uběhlo už 175 let, kdy slavný rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský začal vydávat časopis pojmenovaný Slovan, ve kterém se snažil o politickou osvětu. Přesněji řečeno - jeho první číslo spatřilo světlo světa 8. května 1850. Pojďme si tento časopis představit a také si blíže přiblížit dobu, ve které vznikal.

Korespondenční volba je podle bývalého místopředsedy vlády Karla Havlíčka naprosto nepřípustná. „Jsou to velmi často lidé, kteří už nejsou spjati s Českou republikou,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků. V něm se mimo jiné rozpovídal také o tom, proč není nyní ideální doba na přijetí eura a co stálo ČSSD místo v poslanecké sněmovně.

Youtuber tak trochu jinak. Tak by se dal stručně charakterizovat Jan Špaček. Třiadvacetiletý student politologie na svém youtubovém kanále zveřejňuje reportáže s českými politiky a dalšími účastníky předvolebních akcí. S exministrem Karlem Havlíčkem probíral felaci místo inflace, s Andrejem Babišem naopak postavu tvaru hrušky. Odhadovat, kdy je ve své roli, je takřka nemožné. O motivaci točit virální videa, která respondenty uvádí do rozpaků, o názoru na Richarda Genzera i o největší politické personě polistopadové éry se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Dnes je to přesně 166 let, kdy zemřela významná osobnost, rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský. S jeho postojem a myšlenkami se ztotožnilo protikomunistické hnutí Havlíčkova mládež, které v naší zemi existovalo na sklonku 80. let 20. století. Toto hnutí, které bylo aktivní hlavně v okolí Havlíčkova Brodu, uspořádalo při příležitosti Havlíčkova úmrtí právě také 29. července v roce 1989 pochod z Havlíčkova Brodu do Borovského rodiště Havlíčkovy Borové.

Uběhlo už 172 let, kdy slavný rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský začal vydávat časopis pojmenovaný Slovan, ve kterém se snažil o politickou osvětu. Přesněji řečeno - jeho první číslo spatřilo světlo světa 8. května 1850. Pojďme si tento časopis představit a také si blíže přiblížit dobu, v níž vznikal.

Borová u Přibyslavi se právem může pyšnit slavným rodákem. Tím je Karel Havlíček Borovský. Jméno, které v naší zemi určitě netřeba představovat. Ve spojitosti s tímto novinářem, spisovatelem a třeba i politikem si dnes připomínáme jedno výročí - 27. dubna 1855, tedy na den přesně před 167 lety, byl K. H. Borovský propuštěn z Bressanone, německým názvem z Brixenu, kam byl nuceně deportován před Vánocemi v roce 1851. V nechtěném vyhnanství strávil nakonec čtyři roky, které ho poznamenaly na zbytek života.

Lokalita Hrádek na Jihlavsku, která je jednou ze zvažovaných oblastí pro případnou výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, začala hledat znalce, jenž by měl vypracovat nezávislý posudek o možném dopadu na tamní zdroje vody, řekl právní zástupce lokality Luboš Kliment. Starostům z dotčených obcí se navíc nelíbí, že Evropská komise v návrhu o zelených investicích požaduje zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050.

Karel Havlíček Borovský. Jméno, které v naší zemi určitě netřeba představovat. A už vůbec ne lidem na Vysočině. Ve spojitosti s tímto rodákem z Borové u Přibyslavi si přesně dnes připomínáme jedno výročí. 16. prosince 1851 byl deportován do vyhnanství do Bressanone, německým názvem do Brixenu.

Platforma proti úložišti, které dlouhodobě vystupuje proti jeho výstavbě, poukazuje na to, že stále neexistuje, v době, kdy je u konce vláda Andreje Babiše, zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce pomocí vrtů prověřit horniny v lokalitách, které jsou zvažované pro výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Jak řekl Lukáš Vondrovic, vedoucí úseku přípravy úložišť, žádosti o stanovení průzkumného území by podle platného harmonogramu měla správa podat v roce 2023. V našem kraji se toto týká hned dvou zvažovaných lokalit - Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.