Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Cena školních obědů pro děti starší 15 let se od září zvedla proti loňsku až o čtyři koruny na průměrných 35,15 koruny. Vyplývá to z ankety, kterou udělal portál Jídelny.cz a do které se zapojilo 141 zařízení. Podle výsledků ankety nabízí patnáctiletým obědy v rozmezí 35 až 36 korun kolem 27 procent stravovacích zařízení. Nejmladší školáci se naobědvají většinou za 24 až 34 korun.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V posledních měsících nás trápí všeobecné zdražování, které se projevuje především v nákladech spojených s bydlením a dopravou. Elektřina, plyn a benzín či nafta jsou hlavními tahouny nebývale vysoké inflace, která se promítá i od cen potravin, ale zároveň jde o náklady, kterým je těžké se vyhnout. Navíc to nevypadá, že by v následujících měsících nabral vývoj cen opačný směr, tedy že by došlo ke zlevňování energií a paliv.

Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v ČR.

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jde o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen očekává 43 procent dospělých.

Vysoká inflace a stagnující platy děsí téměř všechny obyvatele České republiky. Jedna skupina je ale ohroženější než ostatní. A právě ona se může stát zdrojem kolosálního průšvihu…

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové v CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého.

V důsledku ekonomické situace doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi mezi 1200 respondenty. Průzkum televize zveřejnila v pořadu Otázky Václava Moravce.