Radek Jaroš. Tohle jméno slavného horolezce, rodáka z Nového Města na Moravě, zná snad každý. A to nejen v ČR. Jaroš se svými výkony řadí k nejrespektovanějším světovým horolezcům. A dnes má své životní jubileum, slaví totiž 60. narozeniny.

Češi letos přidělávají hodně práce hornorakouským horským záchranářům. Poslední případ se stal před pár dny, kdy museli dva lidé přečkat noc na hoře Schermberg, kam v pondělí ráno letěl vrtulník. Záchranář Christoph Preimesberger Drbně událost popsal a přidal některé rady.

Naším dnešním tipem na výlet bude další místo na Žďársku, které na svém vrcholu nabízí krásnou vyhlídku, z níž je při dobré viditelnosti vidět třeba až na Sněžku či do Jeseníků. Řeč je o Pasecké skále.

Nedaleko obce Hamry nad Sázavou najdeme jednu ze zajímavých přírodních památek. Nese název Rozštípená skála, kterou objevili horolezci a začali na ní trénovat lezení. Nedaleko skály se nachází jedna ze soch oblibeného umělce Michala Olšiaka.

Dnes se vydáme na Žďársko, kde určitě stojí za návštěvu skalní útvary, které jsou známé jako Čtyři palice. Najdeme je ve Žďárských vrších, konkrétně mezi Sněžným a Svratkou.

Radek Jaroš znovu ukázal svoji horolezeckou extratřídu. V cestě za Korunou světa zdolal i Aconcaguu, nejvyšší horu Jižní Ameriky. Novoměstskému rodákovi tak nyní ke kompletaci chybí africké Kilimandžáro a oceánská Puncak Jaya.

Ve Víru na Žďársku zahájí horolezci v sobotu osmou sezonu lezení na uměle vytvořené ledové cestě. Až 40 metrů dlouhé ledové trasy vznikly na skále nad Svratkou. Členové spolku, který stěnu provozuje, začali na skálu pouštět vodu v noci na Silvestra, skoro na hodinu stejně jako před rokem. Led už měří kolem 20 centimetrů a bude ho ještě přibývat, řekl dnes ČTK Slávek Matuška ze spolku.

Český horolezec Radek Jaroš se dnes netradičně na kole vydal na expedici, při které by rád vylezl na kavkazský Elbrus, s 5 642 metry nejvyšší vrchol Evropy ležící na hranici s Asií. Tři tisíce kilometrů by rád urazil během dvaceti až třiceti dní.