Eutanazie u duševních nemocí – kontroverzní téma, které rozděluje odborníky i veřejnost. Proti hovoří příběh dívky s těžkou anorexií, které byla eutanazie schválena a na poslední chvíli si rozhodnutí rozmyslela. Dnes proti eutanázii vystupuje veřejně.

Influencerka Eugenia Cooney má miliony sledujících na YouTube i TikToku. Její extrémně vyhublá postava dlouhodobě vyvolává debaty – a také obavy odborníků. Zatímco pro některé fanoušky je symbolem vytrvalosti a „jinakosti“, pro lidi bojující s poruchami příjmu potravy může být spouštěčem k návratu do nemoci.

Neškodná poznámka o tom, že má někdo „pár kilo navíc“, nebo „že by mu prospělo zhubnout“? I taková slova se mohou hluboko zapsat do paměti a spustit poruchu příjmu potravy. Přečtěte si příběhy těch, kterým nevinné komentáře změnily život.

S body shamingem – tedy s urážkami a ponižováním kvůli vzhledu – se setkáváme nejen na sociálních sítích, ale i v rodinách a mezi přáteli. Často se objevuje ve formě „dobře míněných“ komentářů, které však mohou zraňovat stejně silně jako otevřené urážky.

Psychoterapii může dnes mimo zdravotnictví nabízet prakticky kdokoliv a řada lidí toho zneužívá. Není jasné, kdo skutečně prošel odborným výcvikem a kdo si jen vytiskl vizitku a napsal atraktivní web, upozorňuje Česká asociace pro psychoterapii. Tomu by ale měl být už brzy konec: Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který jasně stanoví podmínky pro poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví.

Padání vlasů, změna jejich kvality nebo dokonce růst jemného chmýří po těle. Poruchy příjmu potravy, zejména anorexie, zasahují do fungování celého organismu — a vlasy nejsou výjimkou. Proč vypadávají? A dá se jejich zdraví vrátit zpátky?

„Nepřeháněj, vždyť nejsi tak hubená.“ „Čím jsme si to zasloužili?!“ A nebo ticho. Jaké jsou nejhorší reakce rodičů, když se jim dítě svěří s poruchou příjmu potravy? A proč některé věty dokážou zlomit víc než nemoc sama? Co říct a co raději nikdy neříkat? Nikdy není pozdě to zkusit jinak.

Zatímco psychologové či psychiatři musejí pro výkon své profese doložit odborné vzdělání, v případě psychoterapie mimo zdravotnictví dosud nic podobného neplatí. Psychoterapeutem se v Česku zatím může nazývat prakticky kdokoli – i bez jakéhokoli výcviku, praxe či vysokoškolského diplomu. To se ale možná brzy změní. Sněmovna projednává návrh novely, která má z psychoterapie učinit vázanou živnost s jasně stanovenými kvalifikačními požadavky.

Zvracení, přejídání, výčitky. Ale taky normální váha, úsměv na veřejnosti a ticho za zavřenými dveřmi. Mentální bulimie je porucha, kterou si často dlouho nikdo nevšimne — ani okolí, ani samotný člověk, který s ní bojuje.

V Česku chybí zákon, který by jasně vymezoval, kdo může poskytovat psychologické poradenství. Této mezery využívá Jiří Adamec, vyučený pekař, který pod hlavičkou své vlastní školy nabízí dvouletý výcvik v poradenské psychologii. Na svém webu zároveň radí, jak poskytovat psychologické služby i bez odborného vzdělání.