S příchodem jara řeší Jihlava stav městské zeleně. Kromě kácení suchých a poškozených stromů plánuje také náhradní výsadbu a pokračuje v dalších úpravách veřejných prostranství. Zásahy se dotknou ulic, parků i dalších lokalit po městě. Město pořídí i mobilní cisternu.

Kdo bydlí poblíž jihlavského lesoparku Heulos, tak si určitě všiml pracovníků Správy městských lesů (SML), kteří i v těchto chladných týdnech kácí stromy. Vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková ujišťuje, že v tomto zimním období se kácí stromy, které jsou opravdu suché, případně dřeviny, které jsou provozně nebezpečné. Celkem na Velkém Heulose v co nejkratší době půjde k zemi 84 stromů.

Na mnoha místech v Jihlavě bude nyní probíhat kácení a prořezávka dřevin. Nyní, nebo spíše od ledna do března, je doba vegetačního klidu, což je ideální čas ke zmíněné údržbě. Je třeba dodat, že padlé dřeviny jsou v Jihlavě vždy adekvátně nahrazovány novou výsadbou.

Letos v květnu by v Jihlavě měla začít stavba nové cyklostezky s označením G04. Propojení Mlýnské a Helenínské ulice umožní pohodlnou jízdu do Beranova a Luk nad Jihlavou podél řeky bez nutnosti vjíždět na kole na frekventovanou úzkou silnici.

Také na Vysočině můžeme vidět bobra evropského - chráněný druh živočicha, který fascinuje svou schopností aktivně měnit charakter prostředí ve kterém žije, a to poměrně v krátké době. Svými aktivitami, jako jsou stavby hrází, kácení dřevin, výstavby obydlí nor, polohradů a hradů, ucpávání odtoku a přítoku rybníků, výrazně přeměňuje vodní toky, vodní plochy a přilehlé nivy.

Po jarním vegetačním klidu jsou ve městě opět vysázeny nové stromy, letničky i keře. Stálé sucho však nutí pracovníky odboru životního prostředí se o čerstvé „přírůstky“ více starat.

Intenzivní průmyslové zemědělství neprospívá krajině, je třeba jej změnit, uvádí odborník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Radim Kotrba. Doporučuje návrat stromů na zemědělskou půdu, například nové sady, ve kterých by se mohla pást hospodářská zvířata. Dřeviny podle něj pomůžou mírnějšímu mikroklimatu, protože zmírňují proudění vzduchu a zároveň chrání půdu před vysušováním nebo odplavováním při přívalových deštích.

V okolí řek Sázavy, Balinky, Oslavy nebo Jihlavy není ničím výjimečným najít dřeviny okousané bobrem evropským. V některých oblastech Vysočiny je výskyt tohoto vodního hlodavce ojedinělý, další místa osídluje trvale. „Během podzimu a zejména v zimních měsících tvoří dřeviny 90 % bobří potravy. Pokud poškozené stromy odstraníme, bobr si najde jiné dřeviny, způsobí další škody a situaci to nepomůže,“ vysvětlil radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.