FOTO, VIDEO: „Nejhorší byly kliky.“ V Jihlavě si středoškoláci dali do těla

Soutěž Máš na to pořádá Policie ČR. Krátce po deváté hodině přichází do sportovní haly v Okružní ulici poslední opozdilci, to už se z mikrofonu ozývají organizační pokyny. Nejprve od krajské policejní mluvčí Dany Čírtkové. Následně se k mikrofonu postaví krajský policejní ředitel Miloš Trojánek. „Dnes vás čeká zajímavý den. Je vás tady přes 180, což mě velmi těší. Soutěžit budou tříčlenná družstva. Ti nejlepší pak postoupí do celostátního kola,“ láká ředitel Miloš Trojánek. Toto kolo se bude konat v Praze 24. září, a to vůbec poprvé. 

Dnešní soutěž spočívá v absolvování fyzických testů, jenž v úplně stejném zadání plní zájemci, kteří chtějí pracovat u policie. Studenti, kteří dosáhnou potřebného bodového skóre, obdrží certifikát o absolvování fyzických testů, který má osmnáctiměsíční platnost a studenti jej mohou využít v případě, že by se po maturitě ucházeli o přijetí do služebního poměru. „Zájemce, který má zájem pracovat u policie, musí dosáhnout alespoň 36 bodů,“ poznamenal Leoš Švarc, vedoucí personálního odboru na krajském policejním ředitelství Kraje Vysočina. 

Společná konzultace

Tříčlenné týmy, v nichž musela být alespoň jedna dívka, začaly dnešní soutěž na první pohled pohodově – testem, který se týkal hlavně kyberbezpečnosti. Ta je, dle slov Trojánka, v dnešní společnosti velmi aktuální a důležitá. 

Sportovní hala na pár minut ztichne, studenti usedají nebo spíš ulehají na zem k testům, kde ukážou svoje teoretické znalosti. Právě zmíněný test je první dnešní „disciplínou“. Školy k vyplňování testů přistupují různě – někteří studenti pracují i samostatně, najdou se ale i skupinky, které záludnější otázky nenápadně konzultují společně. 

Pak přichází na řadu protažení, někdo krátce zahřeje svaly a jde se takzvaně na věc. První fyzickou disciplínou je člunkový běh. Důležité je dotknout se oranžového kuželu, občas se stane, že na to někdo zapomene, tak musí běžet znovu. Zkrátka, pravidla jsou neúprosná a pro každého stejná. 

„Břicho až na zem." 

I u druhé disciplíny se středoškoláci pořádně zapotí. Jde v ní o to udělat co nejvíce kliků. Jejich provedení ale má jasně daná pravidla, špatně provedený klik se nepočítá. „Propnuté ruce, břicho až na zem, rovná záda,“ zní pokyny od policisty, který všem předvádí, jak na to. 

Fyzičku případných adeptů na policisty a policistky dále testují i takzvané angličáky. Je znát, že někteří už sbírají opravdu poslední síly. Záda, břicho, záda, břicho, záda, břicho, diktuje s pravidelností metronomu učitel studentovi, který dělá „angličáky“. Přichází spolužák, který ho povzbuzuje a s blížícím se koncem se snaží o hecování také kantor. Konec. „Kdybys nevyskakoval, udělal bys třeba o tři cviky víc. Ale bylo vidět, že jsi vypnul hlavu, nepřemýšlel o tom a jel,“ hodnotí výkon policejní instruktor. 

Součástí fyzických testů je i závěrečný vytrvalostní běh, trasa měří přesně jeden kilometr. Na běh se všichni přesouvají ven na stadion. Skupinky kluků a holek mají hromadný start, čas, tempo a rychlost jim měří čipy umístěné na kotníku. Atmosféra před během je přátelská. „Já se vám smát nebudu. Já se směju při volejbale, když ho hrajete,“ dělá si legraci jeden z učitelů ze svých studentů. „Jo, to je hustý, viď, tedy viďte,“ rychle se opraví jeden z hochů a ostatní se jen usmívají. Je doběhnuto, teď už jen čekat na výsledky. Po této poslední disciplíně je na většině vidět velká únava, ale také spokojený výraz, který znamená jediné - „hurá, mám to za sebou“. 

Vůbec poprvé dnes na jihlavské „eskáčko“ přišla soutěžit trojice z jihlavské obchodní školy. „Nejhorší disciplínou pro mě byl závěrečný kilometrový běh,“ řekla redakci Drbny osmnáctiletá Natálie Křenková. „I já jsem tu dnes poprvé, a nejhorší pro mě byly kliky, ty mi moc nesedly,“ shrnul stejně starý Václav Jelínek. Kilometrový běh nebyl příjemný ani pro osmnáctiletého Tigrana Karakhanyana. Tato trojice si soutěž velmi pochvalovala. „Příští rok jdeme zase, a tentokrát na vítězství,“ odhodlaně říká Tigran Karakhanyan. A jeho spolužák Václav se nestydí přiznat, že původním důvodem, proč dnes přišel soutěžit, bylo „ulejt se ze školy“. „Teď jsem ale za to rád,“ usmívá se. 

Důležitá podpora od učitelů 

Důležitou součástí všech týmů byl hlavně kvůli podpoře pedagogický doprovod. Studenty ze zmíněné jihlavské střední školy dnes do haly doprovodila učitelka češtiny a dějepisu Jana Jelínková. „Jsem tu se studenty poprvé, ráda bych pochválila skvělou organizaci. Studenty to baví, soutěží mezi sebou, navzájem si fandí. A jsem ráda, že to berou vážně,“ vyjádřila se spokojená učitelka Jana Jelínková.