Se Zdeňkem Pohlreichem o Ano, šéfe!, knedlících i vegetariánech
Zdeněk Pohlreich, hvězda české gastronomie, který se mezi českými televizními diváky proslavil hlavně díky pořadu Ano, šéfe! Loni ukončil jeho natáčení. Na to, jestli se mu po oblíbené show nestýská a na spoustu dalších věcí se ho zeptala naše starší sestřička Liberecká Drbna.
Nechybí vám oblíbený gastro pořad Ano, šéfe?
Nemůžu říct, že by mi to chybělo. Mám teď víc času a myslím, že jsem se zbavil pocitu, že setrvačností dělám něco ze zvyku. A jak to tak bývá, když člověk přestane něco dělat, zapomínáte na to špatný a pamatujete si jen to dobrý. Jsem přesvědčený, že jsem se rozhodl dobře.
Jak vnímáte vývoj české gastronomie? Nejsou současná tradiční jídla v ohrožení?
Podle mě určitě jsou. Tyhle jídla tu budou, dokud je někdo bude chtít jíst. Ale nemyslím si, že je to nějaká obrovská škoda. Když jsem začínal, panoval takový ten názor, že co není český, není dobrý. Myslím, že už všichni pochopili, že to, že je jídlo české, neznamená, že je zákonitě dobré. A že to bude někoho bavit do nekonečna. Myslím, že člověk si má vybírat, na co má náladu. Ta knedlíková kuchyně se určitě bude postupně vyvíjet a modifikovat.
Jaký je váš názor na bistra, kterých v Česku přibývá?
Záleží, co bereme jako bistro. Já osobně miluju koncept klasickýho francouzskýho bistra. To je alfa omega nejen francouzský, ale určitě celkově evropský kuchyně. Osobně sice dávám přednost bistrům se servisem, než místům, kde mi jídlo podají přes pult, ale rozumím tomu. Jídlo se stává přímější a jednodušší, to jde s dobou. Když to přeženu, tak každá gastronomie je tak dobrá, jak dobrá jsou bistra a taková skupina restaurací.
Raw strava je absolutní omyl
Určitým moderním trendem je v poslední době vegetariánství a veganství, jaký na to máte názor?
Trend je podle mě něco, co vydrží rok nebo dva. Vegetariáni a vegani? Proč ne, když to někoho baví. Ale jako obchodní záměr to je podle mě riskantní, protože jeden rok je něco zdravé a za rok se objeví zas něco jiného. Úplně k smíchu mi jsou takové ty výkřiky, kolik produkují krávy skleníkových plynů. To je komedie. A raw food je podle mě úplný omyl. Ale bezmasá jídla jsou fajn. Myslím, že je to zpestření nabídky, ale nikdy to nepřevládne.
Hodně se také mluví o regionálních potravinách, zaměřujete se na ně i vy, když si doma vaříte?
Mluví se o tom, ale já si dovolím možná kacířskou myšlenku, že je to jedno. Pro mě není důležité, zda potravina pochází od francouzského, německého nebo českého farmáře. Podle mě to je v podstatě marketingový tah. Podle mého je podstatné, aby to člověku chutnalo a čert vem, odkud to je.
