Půjdu si koupit husu a upeču si ji, řekl Kajínek při odchodu z věznice. Všechny věci nechal v Rýnovicích
Je zhruba půl druhé odpoledne a z brány rýnovické věznice vychází svalnatý muž v zeleném tílku. Je to Jiří Kajinek, který si právě vychutnává první kroky, tedy alespoň ty legální, na svobodě po třiadvaceti letech. Skromně si podá za hlasitého potlesku přihlížejících ruku s jedním ze svých fanoušků a předstupuje před novináře, kterým popisuje své pocity.
„Před mnoha lety jsem měl představu, že až nastane tento den, tak půjdu sám a nikdo tam nebude. Půjdu pěšky a užiju si to,“ řekl novinářům doživotně odsouzený vězeň, kterému dnes udělil milost prezident Miloš Zeman.
ČTĚTE TAKÉ: FOTO + VIDEO: Jiří Kajínek je na svobodě. Milost je pro mě zázrak, nejdříve se chci nadechnout, řekl
O tom, že by se mohl skutečně podívat na svobodu, mu ve čtvrtek řekl ředitel věznice Vlastimil Kříž. „Přišel a řekl, že každým dnem čekají, že budu propuštěný. Vzhledem k té mé představě jsem ho požádal, jestli bych nemohl odejít nepozorovaně, abych mohl jít pěšky alespoň do Jablonce,“ podotkl Kajínek a dodal: „Ředitel mi řekl, že to nepřipadá v úvahu, že jsem řadový vězeň jako všichni ostatní, takže musím projít přes hlavní bránu.“
Vedení věznice situaci přehodnotilo během víkendu. „V sobotu za mnou poslal dva své lidi, kteří mi řekli, že mi vzkazuje, že se můžu vyhnout novinářům. Vzhledem k tomu, že novináři tady na mě čekají od čtvrtka, bylo by ro ale drzé,“ řekl a poděkoval novinářů, že na něj téměř týden čekali.
Od rýnovické věznice ho krátce po úterní druhé hodině odpolední odvezlo černé terénní auto. Kde stráví první dny ale neprozradil. „Před pár dny říkal Vojtěch Pokoš v televizi, jak se strašně bojí a jak má strach. Nikdo tam tehdy neukázal, kde bydlí. Přijde mi proto nefér, aby kdokoliv věděl, kde bydlím já, protože jsem ve skoro podobné pozici. Rozhodně se ale nebojím a nemám strach,“ shrnul vězeň.
ČTĚTE TAKÉ: FOTOGALERIE: Novináři netrpělivě očekávají udělení milosti Jiřímu Kajínkovi
Po vězeňské stravě si podle svých slov brzy dopřeje něco lepšího. „Půjdu si koupit husu a upeču si ji. Kdybych měl jíst někde pod mostem suché kůrky, tak ta svoboda je pro mě něco naprosto nenahraditelného. Na oslavu si ale nedopřeji žádný alkohol, protože jsem abstinent a nekouřím. Zásadně jsem také proti drogám,“ doplnil Kajínek.
Jiří Kajínek dnes vyšel z věznice nalehko, když v ruce nesl pouze slabou bundu. „Všechny věci, které jsem měl, jsem nechal ve věznici vězňům. Televize, rádio, Playstation, oblečení, jídlo, knihy, to jsme tam vše nechal. Vzal jsem si jen tohle,“ řekl a ukázal v ruce černou bundu.
Na udělení milosti ho mrzí pouze to, že prezident Miloš Zeman, který má celý akt na starost, nejprve svůj záměr oznámil a až poté konal. Toho, že by na svobodě nesehnal práci, se ale Kajínek nebojí. „Mám různé nabídky na různé práce. Některé skutečně zajímavé, jako třeba že bych měl být účastníkem nějakých firem. Byl jsem ale ve vězení 23 let a jak všichni víte, i za pět let se doba změní. Já se teď potřebuji rozhlédnout a nadýchnout. Musím všechno zvážit,“ uzavřel vězeň.
Jiří Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, druhý osobní strážce střelbu přeži
