Radní jsou mimo realitu, napsal jihlavský písař ke koupi radnice v roce 1426

Autorem zápisu byl písař jihlavské městské kanceláře Johannes von Amt. „Studoval jsem na univerzitě, mám velmi dobrou pověst a rozhodl jsem se usadit v bohatém královském městě jménem Jihlava. Říkal jsem si: stříbro už tu není, ale pořád je to město na úrovni. Město na úrovni to možná je, ale zdejší radní jsou tak trochu mimo realitu,“ začal písař. Dále popisoval husitské války, kdy se vojska valila kolem Jihlavy jednou sem, jednou tam a bylo třeba neustále platit žoldnéře.

Radním se v té době zalíbil dům Mikuláše barchaníka. „Ještě aby ne – dům na nejlukrativnějším místě, v první městské čtvrti, výstavní, částečně kamenný. A tak válka neválka, bída nebída, radní se rozhodli, že si barchaníkův dům koupí a konečně budou mít reprezentativní prostory pro svá jednání,“ zapsal Johannes von Amt. Úklid radnice se tehdy plánoval zhruba jednou, maximálně dvakrát do roka. Vždyť i v Jindřichově Hradci tehdy zametali jen jednou, když byl jarmark.

Podle písaře koupě domu vypovídala i o nevalné úrovni hospodářské a finanční politiky. Obával se, že následná přestavba radnice se potáhne léta i desetiletí. „Nezbývá než doufat, že snad budeme žít v dost zlotřilém městě, protože podle našeho práva se za zabití platí 2 hřivny, za zchromení 1 hřivna a za krvavé poranění 8 grošů – tím vším se plní obecní pokladna. Něco by se také mohlo vybrat i na pokutách, třeba za opilství, karban, hru v kostky a rvačky,“ popsal písař tehdejší příjmy městské kasy.

Dnes už je známo, že přestavba radnice si desetiletí nevyžádala. Už na začátku 16. století si městská rada opatřila další dům a v 18. století třetí. Na radnici se dnes odpoledne koná komentovaná prohlídka, historické prostory jsou volně přístupné a veřejnost může do tří hodin odpoledne zavítat také na návštěvu k primátorovi nebo jeho náměstkům. Následně budou konšelé ve vestibulu šenkovat víno a rozdávat preclíky. Program zakončí koncert vokální hudby ve velké gotické síni.