Záchranářský vrtulník z Jihlavy vzlétá i za deště či sněžení. Problém je mlha

Kryštof 12 je nejen označení vrtulníku a jihlavské stanice, ale i volací znak, záchranáři v případě potřeby létají i do okolních krajů. „Sousední vrtulníky zase vypomáhají nám, když náš vrtulník nemůže vzlétnout nebo je na jiném vzletu, funguje to perfektně,“ oceňuje si spolupráci Petr Janáček, zatímco přicházíme k stroji připravenému vzlétnout.

Ten standardně stojí v uzavřeném hangáru na pojízdné plošině, která byla svého času jediná v republice. „Když je vzlet, otevřou se vrata, modrá plošina po kolejnicích vyjede i s vrtulníkem ven a ten teprve tam startuje,“ popisuje Janáček. „Pilot většinou už vyjíždí a záchranáři dobíhají,“ dodává.

Společně s vrtulníkem často k události vyjíždí i pozemní posádka, tedy sanitka se záchranáři. „Důvodů je hned několik. Kvůli počasí se může stát, že vrtulník na místo vůbec nedoletí, a i když doletí, ne vždy může přistát přímo u události – někdy je to i dvě až tři stovky metrů od ní,“ popisuje mluvčí.

Jihlavský vrtulník létá pouze od úsvitu do soumraku, do budoucna bude snahou mít na Vysočině čtyřiadvacetihodinový provoz, který v kraji ještě nikdy nebyl. Změna může přijít za tři roky, kdy se bude konat výběrové řízení na další období. Vrtulník rovněž nevzlétne, když je hustá mlha, naopak sněžení nebo déšť nejsou obvykle problém.

S dítětem smí letět rodič

Vybavení sanitky a vrtulníku je téměř totožné, ve vzduchu mají záchranáři k dispozici jen o něco málo navíc, létají totiž k těm nejvíce kritickým případům. Letět do nemocnice pak může vždy jen jeden ležící pacient, pouze v případě dětí je dovolený doprovod matky nebo otce. Do jaké nemocnice se přitom poletí je otázkou závažnosti poranění, na Vysočině například není traumacentrum prvního typu.

Celou dobu je na jihlavské základně pak technik, kteří řeší drobné opravy, kontroly nebo čištění vrtulníku, také se stará o tankování. „Máme tady tankovací stanici, ale jen pro vrtulník, do kterého je potřeba speciální palivo. Tankuje se před každým vzletem jen množství potřebné pro zásah, je to potřeba vypočítat podle toho, kam se letí,“ říká Janáček s tím, že více paliva znamená těžší vrtulník a horší manévrovatelnost. Kdyby se snad zásah ve větší vzdálenosti zkomplikoval a palivo začalo docházet, dá se přistát a dotankovat u kolegů z jiných krajů.