Zlaté devadesátky: Ledňák za 50 haléřů, káva zdarma. Lidé vzpomínají na jihlavskou Manu
Psal se rok 1991 a v Jihlavě na Březinkách se otevřela, v době začínající československé éry supermarketů, prodejna Mana. Spadala do nizozemského řetězce Ahold. A byl to vůbec první supermarket v naší zemi. Následně ji vystřídal Julius Meinl a poté Albert supermarket. Ten je tam dodnes. Ale už ne nadlouho.
Jak novináře Ahold informoval, prodejna na sídlišti Březinovy sady bude uzavřena, přesný termín zatím není známý. Dalších pět jihlavských prodejen ale zůstává.
„Naším prvním zájmem bylo postarat se o kolegy na prodejně. Všem zaměstnancům jsme nabídli odpovídající pracovní zařazení na dalších našich prodejnách a pokračování pracovního poměru se změněným místem výkonu,“ sdělil Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
Zatím jasné není ani to, jaká prodejna Albert na Březinkách nahradí. Podle informací, které má redakce Drbny k dispozici, se mluví o Penny marketu.
Poprvé mango a avokádo
Jedna dlouhá kapitola v Jihlavě tak nyní skončí. Pojďme si ještě krátce připomenout, jaké byly začátky nakupování v jihlavských supermarketech na Březinkách.
Otevření zmíněné Many bylo v Jihlavě v roce 1991 velkou událostí. Oproti tehdejším poměrům nabízel supermarket Mana například mnohem širší sortiment ovoce a zeleniny, lidé mohli poprvé vidět, koupit a ochutnat třeba mango nebo avokádo. Daleko kvalitněji se tam dalo pořídit i maso.
Obchod vznikl na místě tehdejší samoobsluhy Vysočina. Samotné otevření bylo doprovázeno frontami návštěvníků. Ti nebyli jen z Jihlavy, kvůli supermarketu se konaly i zájezdy ze vzdálenějšího okolí. Ještě před otevřením nakukovali skrze výlohy první zvědavci.
Jak již zaznělo, po legendární Maně si zákazníci museli zvykat na nový název – Julius Meinl. A následně na Albert supermarket.
„Salám se dával na tácky."
Na legendární Manu zavzpomínali lidé na Facebooku, ve skupině Fotografie z Jihlavy. Mimo jiné zmínili třeba kávu, kterou Mana rozdávala zdarma. „Káva zdarma byla jenom chvilku, protože si ho lůza začala stáčet do termosek po litrech. Poté to zrušili radši,“ poznamenal uživatel Dobrý Lovec. Marek Kittler připomněl poukázky (pořadníky) na maso a uzeniny, které ho obtěžovaly. „Mana byl velice dobrý obchod. Salám se dával na tácky a do sáčku s logem Many,“ přidala Helena Bláhová další vzpomínku na nakupování v „devadesátkách“. Jan Drahos připomněl cenu za legendární nanuk. „Ledňáček za 50,- haléřů. Každý den jsme si cestou ze školy chodili koupit.“
Nakupování v tehdejší Maně přinášelo zákazníkům také řadu bonusů. „Za nákupy se dostávaly známky, ty se lepily do takový knížečky a za ní se pak daly koupit osušky nebo ručníky. Babička mi tenkrát nakoupila sady ručníků ve čtyřech barvách „do výbavy" fakt jsem z toho byla celá odvázaná, fakt je, že byly tak kvalitní, že je mám dodnes,“ napsala Lenka Vopravilová.
Kafe do termosek
Na začátky nakupování zavzpomínala i Bohumira Lanska. „Jezdily tam autobusy lidí se podívat a nakoupit! Mikrotenové sáčky, co byly zdarma, nekteří lidé odmotávali do kabely, jiní si kafe zdarma napouštěli do termosek, ovoce si vážil každý sám, uf! Byl to zážitek a šok pro socialismem odkojeného člověka. Mana nezapomenutelná.“ Aleš Lojza Novotný porovnává jihlavskou Manu s tou ve Žďáru nad Sázavou. Doplnil ho Aleš Korábek. „Ve Žďáru vznikla v prostorách bývalé velkoprodejny potravin MERKUR na tehdejším Gottwaldově náměstí.“
