Energetici s ochranáři dávají na dráty vysokého napětí výstražné koule, aby neumírali ptáci

Ochránci přírody hledali se správci elektrické sítě nejlepší cestu k ochraně ptactva několik let. Výsledkem letitých debat, experimentů i legislativních změn je konkrétní manuál i mapa nejrizikovějších oblastí, kde dochází k nejvíce kolizím. Jedná se zejména o rovinaté plochy u polí, kde okřídlení tvorové hledají potravu nebo čekají na kořist. 

„Přirozené posedy v podobě stromů v intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány již téměř neexistují, ptáci proto sloupy na polích a loukách rádi využívají – jednak aby si odpočinuli, jednak aby vyhlíželi kořist. Pokud si ale větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popálení s doživotními následky,” sdělil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Jan Volek z EG.D představuje soubor novinek, které předcházejí úmrtí ptáků. Foto: Michal Šťastný

Přístroje vydrží i pomůžou

Podle dat ornitologů stojí výboj proudu vysokého napětí ročně za čtyřmi procenty úmrtí ptáků. V následujících letech by strážci přírody chtěli, aby se počet snížil na jedno procento. Pomoci káňatům, luňákům nebo chráněným orlům mají technogické vychytávky. Jedná se například o hojně využívaný pařát s dosedací tyčí, trojúhelníkové zábrany nebo barevné prvky ve tvaru spirály, které přispívají zvláště v nočních hodinách k lepší orientaci živočichů. Novinkou je rovněž výstražná koule připomínající pokeball. Zvýrazňuje vedení, což umožňuje ptákům a také letadlům, aby se lépe vodičům vyhnuli .

„Přístroje mají odbornou certifikaci, aby nedocházelo k častým výměnám. Například výstražná koule, která funguje jako zvýrazňovač vedení, vydrží až čtyřicet let. Výhodou je, že zařízení instalujeme přímo při provozu. Lidé se tak nemusí obávat odstávek,“ řekl Drbně Jan Volek, vedoucí síťového managmentu společnosti EG.D, která je součástí koncernu E.ON. Ten distribuuje elektřinu na jižní Moravě, Vysočině, v jižních Čechách a částečně pokrývá Olomoucký i Zlínský kraj.

Schovávají dráty pod zem

Mezinárodní projekt Eurokite, jenž vyjde na miliony eur, potrvá několik let. V první fázi se energetici zaměří na nejvíce problémové lokality. K takovým patří třeba území u řeky Trkmanky ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku, kde údržbáři v pondělí namontovali na vedení potřebné vymoženosti. 

Navíc postupně pokračuje proces kabelizace, kdy pracovníci elektrické dráty ukrývají pod zem. Aktuálně Českou republiku křižuje 70 tisíc kilometrů vysokého napětí. Podle Pavla Čady, místopředsedy představenstva EG.D, dráty vysokého napětí postupně mizí. Zároveň ale dodal, že se na mnoha místech jedná komplikovanou a hlavně nákladnou záležitost, a tak stožáry jen tak z tuzemské krajiny nezmizí.