Letošní červen byl nejteplejší v historii měření

K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, uvedl Copernicus.

I když není jisté, co přinese zbytek léta, od dubna padá po celém světě jeden teplotní rekord za druhým, od Číny přes Španělsko až po Atlantský oceán. Léto roku 2023 se tak kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva, poznamenala k tomu agentura AFP.

Údaje evropské agentury, datované od roku 1950, patří vedle dat amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) k nejspolehlivějším a nejpoužívanějším na světě. Předchozí historické maximum bylo zaznamenáno v červnu 2019, celosvětová průměrná teplota tehdy byla o 0,37 stupně Celsia nad průměrem za předchozí tři desetiletí.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie "bylo výrazně tepleji než obvykle", konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

"Rekordní červen 2023 je z velké části způsoben velmi vysokými teplotami na hladině oceánů, které tvoří 70 procent zemského povrchu," uvedl Julien Nicolas z unijní agentury.

Teploty v Tichém oceánu dosáhly rekordních hodnot již v květnu pod vlivem nástupu klimatického jevu El Niño. V červnu zase severní Atlantik zažil mořské vlny veder, "které překvapily mnoho lidí skutečně bezprecedentní úrovní", dodal Nicolas. K vysokým teplotám mořské hladiny přispívá také oteplování způsobené lidskou činností, především stále rostoucí emise skleníkových plynů.

Podle Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) bude El Niňo pokračovat po celý rok s "přinejmenším mírnou" intenzitou.