Zástupce obcí z lokality Hrádek žádá o obsah žádosti ke stanovení průzkumných území
Právní zástupce obcí z lokality Hrádek na Jihlavsku požádal o informace k žádosti o stanovení průzkumných území, již podala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na ministerstvo životního prostředí. Právník Luboš Kliment sdělil, že žádá o text žádosti včetně příloh. Odkazuje se přitom na zákon o právu na informace o životním prostředí. Od správy úložišť ve středu 8. března ČTK reakci nezískala. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR, která se budou dál posuzovat kvůli možnému umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě by se mělo rozhodnout do roku 2028. Obce se úložišti dlouhodobě brání.
„Vzhledem k tomu, že shora uvedené informace se váží k problematice stavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, je právo na informace ze strany veřejnosti dále podporováno i uzavřenými mezinárodními smlouvami," uvedl Luboš Kliment v žádosti. Navrhl, aby mu správa úložišť poslala dokumenty do datové schránky. Kliment sdělil, že o zaslání těchto žádostí na vědomí obcím požádal písemně starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník) už 28. února.
Správa úložišť koncem února informovala o tom, že podala žádosti o stanovení průzkumného území v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Pokud ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, správa zahájí geologický průzkum pro možné budoucí umístění úložiště.
Starostové v lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině oslovení ČTK řekli, že jim SÚRAO poslalo 24. února do datových schránek informaci o tom, že žádosti o stanovení průzkumných území budou podány. Starosta Dvořák už tehdy uvedl, že očekával, že obce dostanou také text samotné žádosti. „Zvolený postup mě mrzí o to víc, že jsem naivně přesvědčoval své kolegy, aby dotčené obce opět ustoupily snaze SÚRAO splnit zadaný úkol a aby uvěřily slibům o zlepšení komunikace," uvedl Zdeněk Dvořák v dopise správě úložišť s datem 28. února.
Obce se dlouhodobě brání
Výstavbě úložiště se dotčené obce v lokalitách dlouhodobě brání. 31. ledna celkem 17 zástupců obcí a také dva představitelé Kraje Vysočina dnes podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
„O tomto memorandu společně diskutujeme už několik měsíců. To znamená, že dnešní podpis je jakýmsi vyvrcholením naší společné snahy ujednotit náš postup v Kraji Vysočina. Společný postup má posílit především společný postup našich obcí tak, aby byly zohledněny vaše zájmy, stanoviska, potřeby, a aby v zájmu celého procesu bylo skutečně vzato na zřetel, že jsou to území, která spravujete vy se svými samosprávami, že tam žijí vaši obyvatelé a že společně obce a Kraj Vysočina v našem regionu postupujeme společně," sdělil hejtman Kraje Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) před podpisem memoranda.
Zástupci lokality Hrádek mají za sebou také jednání s ředitelem SÚRAO Lukášem Vondrovicem, stejně jako s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN). Na schůzce s ředitelem Vondrovicem se zástupci obcí dozvěděli pro ně nepříjemnou zprávu - případné úložiště s největší pravděpodobností začne fungovat o 15 let dříve, než bylo původně plánováno.
Ministr Síkela na začátku prosince 2022 dotčeným osobám představil plány spojené spojené s přípravou hlubinného úložiště včetně změn v právech obcí v tomto procesu.
Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se budou v České republice kvůli úložišti prověřovat. Obce ve výše uvedeném memorandu jsou z lokalit Horka a Hrádek. K prověřování vhodnosti vybral stát ještě lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo úložiště vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
