V Česku je téměř 200 tisíc lidí vyloučeno z hazardního hraní. Někteří se do rejstříku zapsali dobrovolně
V rejstříku osob vyloučených z hazardních her bylo na začátku srpna 198 050 lidí. Nejčastějším důvodem bylo vyhlášení úpadku (108 316 lidí), následovalo pobírání dávek v hmotné nouzi (69 728 lidí). Celkem 1486 lidí se do rejstříku zapsalo na vlastní žádost. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí (MF), kterou v pondělí projedná vláda.
Člověk, který je v rejštříku, se nedostane do herního prostoru
Pokud je osoba zapsána v rejstříku, provozovatel hazardní hry ji nesmí vpustit do herního prostoru a umožnit jí zřídit nebo používat uživatelské konto. Opatření se týká například heren, kasin nebo kurzových sázek. Nevztahuje se třeba na tombolu na zábavě nebo na stírací losy.
Ostrý provoz rejstříku osob vyloučených z hazardních her zahájilo ministerstvo financí 20. prosince loňského roku. Jsou v něm například lidé pobírající dávky ve hmotné nouzi nebo osoby v úpadku. O zápis do rejstříku mohou lidé požádat i sami. Zkušební provoz ministerstvo spustilo v polovině září 2020.
Praha má v Česku druhé nejvyšší množství gamblerů, kteří se do rejstříku zapsali dobrovolně
Pokud jde o osoby, které jsou v rejstříku zapsány na vlastní žádost, z 92 procent jsou to muži. Z hlediska věku jich je nejvíce ve skupině 26 až 30 let (23 procent), dále 31 až 35 let (22 procent), 36 až 40 let (18 procent) a 41 až 45 let (12 procent).
Podle místa bydliště jich je nejvíce v Moravskoslezském kraji s podílem 15 procent. Následují Praha (14,5 procenta), Středočeský (12 procent) a Jihomoravský kraj (devět procent). V přepočtu na obyvatele rovněž dominují Moravskoslezský kraj a Praha. Následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně jich je v Karlovarském, Pardubickém kraji a na Vysočině.
V roce 2013 podle údajů MF v Česku připadalo 7,47 technického zařízení (nejčastěji hracího automatu) na 1000 obyvatel. Na začátku srpna letošního roku to bylo 2,9 zařízení.
