Boleni draví, kteří žijí v nádrži Švihov, vytvořili největší třecí hejno u nás. Vědci je zkoumají díky čipům
Boleni draví, kteří žijí ve vodárenské nádrži Švihov, vytvořili nedaleko Koberovic na Pelhřimovsku největší třecí hejno v ČR. Odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) mají v nádrži 10 tisíc bolenů označených čipy, mohou tak podrobně sledovat jejich chování.
„Jde o největší sledovací program přirozeného množení ryb v republice, který patří i k nejrozsáhlejším na světě. Ve Švihově je zároveň největší tuzemská populace bolenů,“ říká PR manažerka BC AV ČR Daniela Procházková.
Kaprovitá ryba bolen dravý se v dospělosti živí převážně jinými rybami. „Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000," doplnila Procházková.
Na jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření. Vědci tah sledují už od 80. let minulého století, v posledních letech začali využívat revoluční metodu, takzvanou pasivní telemetrii. Při ní se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény. Lze tak získat podrobné informace o tom, kde se jednotlivé ryby nacházejí. „V Želivce máme označených 10 tisíc bolenů, z toho jsou dva tisíce jsou pohlavně zralé," upřesnil ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR Jan Kubečka.
Sledovací program ukázal řadu nových informací o životě a rozmnožování bolenů, například o délce trvání tření. „Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření," popsal jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Celkově tření trvá zhruba měsíc.
Zásadním objevem byla podle odborníků i skutečnost, že tření vrcholí v noci, včetně důvodu, kterým je ryba ouklej. Ta tvoří po většinu roku oblíbenou potravu bolenů, ale při jejich tření se stává hrozbou. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít," doplnil Šmejkal.
Vědecké sledování bude pokračovat, výzkum se zaměří například na téma, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.
Nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje Prahu i další regiony pitnou vodou, celkem ji dodává pro 1,3 milionu obyvatel.
