Jaká je budoucnost žlutých kontejnerů? K omezení třídění plastů není důvod, uklidňuje obalová společnost
Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. Za tím si stojí autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která musela začátkem roku zareagovat na změny v odpadové legislativě. Navýšila proto o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.
„S náběhem nové evropské legislativy, kterou implementuje zákon o odpadech platný od počátku roku, se mění model nakládání s tříděnými plasty, jejichž nerecyklovatelnou složku již nelze ukládat na skládky. To přineslo určité turbulence do zaběhnutého třídění, ale určitě to není důvod omezovat třídění plastů,“ vysvětluje mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.
Podle obalové společnosti existuje odbyt pro dotříděné PET lahve, duté obaly od drogerie i potravin a aktuálně je také poptávka po čirých i barevných plastových fóliích a směsných plastech. „Přestože kapacity zpracovatelů těchto materiálů plně nevyřeší budoucí celkovou potřebu recyklačních kapacit v Česku, tak ani existující kapacity nejsou aktuálně plně využity,“ říká Müllerová a dodává: „Ostatní frakce plastových odpadů se dlouhodobě zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny a v omezeném rozsahu se využívají i energeticky v ZEVO.“
Svaz měst a obcí: Zmizí žluté kontejnery?
Debatu rozpoutalo pondělní vyjádření Svazu měst a obcí, který uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, shrnul svaz. „Pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky,“ napsal v tiskové zprávě místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.
„Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů. Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit například jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má Česko, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů,“ vysvětluje Drahovzal.
Domácí odpad místo dovozu
Na základě zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180 tisíc tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně EKO-KOM realizuje vyplývá, že je v nich okolo 25 tisíc tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat. Ze zbylých 155 tisíc tun plastových odpadů bylo okolo 60 tisíc tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50 tisíc tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10 tisíc tun využito energeticky v ZEVO.
„Z dat vyplývá, že pokud by třídicí linky i přes naše zvýšení plateb, nezvýšily svou účinnost dotřídění, přebývalo by jen okolo 35 tisíc tun plastového výmětu, který byl dosud odkládán na skládku, a bylo by pro něj třeba najít odbyt,“ doplňuje Müllerová.
Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 milionu tun odpadů, 35 tisíc tun plastového výmětu tedy představuje necelá tři procenta jejich roční kapacity. Ze zmíněných 1,2 milionu tun se okolo 400 tisíc tun spotřebovává při výrobě cementu. „Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu,“ popisuje mluvčí EKO-KOMU.
Podobný názor má také výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství Miloš Kužvart. „Pro omezování třídění plastů není relevantní důvod. Omezení skládkování je krokem k energetickému využití velmi výhřevného paliva, kterým jsou výměty. České cementárny již nebudou muset dovážet palivo ze zahraničí a ministerstvo nebude muset tyto dovozy povolovat. Vyšší tlak obalového zákona na autorizovanou obalovou společnost s sebou nese finance, které umožňují zvýšit účinnost dotřiďovaní a rozšířit recyklaci. Jde tedy jen o to nových podmínek využít a ne tvrdit, že změna znamená kolaps, protože narušuje zaběhnutý způsob nakládání s odpadem,“ uzavřel.
