FOTO: Dva v Pavlově zachránění luňáci červení se vrátili do volné přírody
Záchranná stanice v Pavlově má na svém kontě další dobrý skutek. Zachránila totiž pár luňáků. Jeden z nich byl zraněný. Na konci prázdnin se vypiplaní ptáci vrátili do volné přírody.
Ornitologové dravce sledovali v jejich hnízdě v lokalitě Rašinec na Bítešsku, a to od března. V červnu kroužkovali čtyři mláďata. Rodinku ale zasáhly červnové bouřky a navíc se potýkaly s útoky káňat. Jedno mládě zemřelo, další dvě našla útočiště v Záchranné stanici Pavlov u Ledče nad Sázavou a čtvrté si v přírodě s rodiči poradilo. Pracovníci záchranné stanice dvě z mláďat vypiplali a v závěru srpna vypustili zpět do volné přírody.
„Ve třetím červencovém týdnu jsme přijali dvě vyhladovělá mláďata luňáků červených. Jedno mělo proražené křídlo o větvičku,“ prozradil ředitel záchranné stanice Zbyšek Karafiát s tím, že nejdříve byli dravci v karanténě a následně je přemístili do rozlétávací voliéry. Rána na křídle jednoho z luňáků se pěkně zahojila a obě mláďata se naučila lovit hlodavce.
Mláďata vzlétla poblíž svého rodného hnízda
Přibližně za pět týdnů potom, co se mláďata luňáků červených dostala do péče Záchranné stanice Pavlov, je jejich ošetřovatelé ve spolupráci s kolegy z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno profesorem Ivanem Literákem a veterinářkou Lenkou Rozsypalovou vrátili zpátky do přírody. „Obě mláďata na sobě mají vysílačku, aby se zjistilo, kam před zimou odletí. Je možné, že je jeden z rodičů mláďat kříženec luňáka hnědého a luňáka červeného. Přitom každý z těchto luňáků má jinou tahovou strategii, a tak za pomocí vysílaček zjistíme, kam přesně odletí,“ uvedl Ivan Literák.
Dravci byli opatřeni vysílačkami v rámci disertační práce Lenky Rozsypalové zabývající se hodnocením úspěšnosti vypouštění vzácných dravců ze záchranných stanic. Telemetrické značení luňáků je součástí přeshraničního projektu veterinární univerzity, jejíž odborníci sledují migrační strategii luňáků.
Letos je evidováno 10 párů luňáků
Luňák hnědý je v Česku vzácnější a na zimu létá do střední Afriky, naopak rozšířenější luňák červený zůstává v Evropě, směřuje většinou do Chorvatska, ale stává, že zvládne přezimovat i v České republice. Kříženci pak míří ke Středozemnímu moři, například k Libyi.
Zatímco v minulosti měl na Vysočině domov pouze jeden pár luňáků červených, letos jich ornitologové evidují deset. „Příčinou je podle všeho rozmnožení populace hraboše polního. Dravci mají dostatek potravy, namnožili se a na Vysočině hnízdí ve vyšších počtech, než tomu bylo dříve. Podobná situace je také v případě poštolky obecné. Záchrannou stanicí Pavlov jich prošlo kolem padesáti, přes třicet se již vrátilo zpátky do volné přírody,“ upřesnil Zbyšek Karafiát.
