Archeologové chtějí otestovat střely nalezené na zřícenině hradu Rokštejn
Archeologové pracující na zřícenině hradu Rokštejn na Jihlavsku připravují střelecký experiment. Má ozřejmit funkci nastřihnutých střel. Na hradě už jich našli devět. Podle teorie jsou ničivější než běžné hroty používané pro kuše. Rokštejn je jednou ze tří studijních lokalit Masarykovy univerzity a také nejprobádanějším hradem ve střední Evropě. Letos budou studenti na hradě pracovat do konce července pod vedením Jany Mazáčkové z Ústavu archeologie a muzeologie.
Nastřižení střel odhalily až konzervátorské práce. „Vzali střelu, kterou vykovali, znovu ji nahřáli a nastřihli a nechali tam spoj dva milimetry. Při dopadu na zbroj protivníka se to zlomilo a zvětšilo to ránu," uvedla Jana Mazáčková.
Takto upravené střely se našly ve vrstvách z doby zániku hradu, kterou výzkum upřesnil. Původně byl datovaný do období husitských válek v první polovině 15. století. Výzkum ho posunul až do roku 1467.
Bádání, které trvá už několik desetiletí, má za sebou řadu významných objevů, ale také nezodpovězené teorie. Podařilo se odkrýt dochovanou pec z 15. století, zmapovat dobytí hradu z počátku 14. století doložené i kostrami tehdejších obyvatel včetně dětí i následné obnovení hradu. Nyní studenti archeologie odkrývají zbytky po hrázděné stavbě, která zřejmě byla vedle dvou kamenných paláců dalším obytným místem na hradě. V ruinách archeologové nalezli prsteny, figurku koníka i mince markraběte Jošta.
Průzkum začal v roce 1981
„Takže je to dobře datované do konce 14. století," řekla Mazáčková. Hrázděná stavba nepřečkala přestavbu hradu, kterou uskutečnili Valdštejnové.
Profesionální průzkum hradu začal v roce 1981. Tehdy měla v údolí vzniknout nádrž a hrad měl zmizet pod zásobami pitné vody. Z plánů sešlo, ale průzkum pokračoval dál. Budoucím archeologům slouží ke studiu středověké archeologie. Vedle Rokštejna je studentským pracovištěm Masarykovy univerzity také Pohansko u Břeclavi a Těšetice-Kyjovice, kde mohou studenti zkoumat velkomoravskou kulturu a pravěk, řekla Mazáčková.
Původní majitelé mohli být z Ruska
V případě Rokštejna nejde jen o terénní práci. Zkoumá se i jeho panství, systém, který ho dokázal uživit, struktura osídlení i zaniklé vesnice, kterých je v okolí doložených 40. „Mapujeme, jak vůbec vzniká šlechtické sídlo, protože do středověku zde byla jen volná krajina," řekla Mazáčková.
Původní majitelé označovaní jako Rutenštejni mohli být původem z Ruska. Hrad postavili na konci 13. století. Financovali ho díky těžbě. V polovině 14. století hrad zkonfiskoval moravský markrabě. Později byl v majetku Valdštejnů. „Za zánikem hradu v roce 1467 patrně stojí Jihlava, která hrad rozstřílela," dodala Mazáčková. Důvodem podle ní mohly být náboženské spory.
