FOTO: Muzeum v Bobrové má skoro tři tisíce panenek. Sbírá je Marie Roháčková
Sbírka panenek Marie Roháčkové vystavená v muzeu v Bobrové na Žďársku se rozrůstá hlavně díky dárcům. Lidé se do muzea naučili ukládat hračky, ke kterým mají citový vztah. Nechtějí, aby později skončily v popelnicích. Zatím sbírka čítá 2952 panenek, tři tisíce jich bude zřejmě ještě letos. Část z nich je možné vidět v muzeu v centru obce, které je v létě otevřené vždy v neděli odpoledne, jinak po telefonické domluvě. Návštěvu si mohou lidé zpříjemnit posezením v kavárně nebo nákupem suvenýrů.
Sběratelkou a muzejnicí se Roháčková stala před 14 lety, když jí bylo 68 let. ČTK řekla, že to nebyl záměr. Prostě se jí to přihodilo. Nejdřív příležitostné výstavy se rozrostly v muzeum s 1300 panenkami, které sběratelka opravuje a v expozici pravidelně obměňuje. Díky doplňkům a oblečení z nich dělá zajímavé kompozice. Třeba kolekci panenek Zuzanek vyráběných firmou Gumotex, které dostala bez šatiček, oblékla do spartakiádních úborů z roku 1960. Z jiných vyrobila pohádkové postavy, takže v policích stojí i čert a Káča, Krakonoš nebo Popelka.
Muzeum sídlí v budově postavené v roce 1800 jako první samostatná škola v Bobrové. Když zchátralý dům koupil syn Roháčkové, začal uvažovat o jeho využití. Našel ho i v pořádání řemeslných kurzů pro maminky s dětmi. Jakmile se ukázalo, že bude děti nutné při kurzech něčím zabavit, oprášila Marie Roháčková nejdřív několik starých hraček z půdy. „Pak jsem oslovila sousedy, sousedi oslovovali dál a začali se mi hrnout hračky. Ani jsem to nestačila umývat. Než se oprava dokončila, už jsem měla hraček na jednu místnost muzea," řekla Marie Roháčková.
„Lidé mi je nechávají zdarma a anonymně."
Teď muzeum zabírá dvě velké místnosti staré školy. V další jsou zatím umístěné krabice s dalšími darovanými kusy, které ještě nenašly své místo. Asi 1800 panenek je pak uložených u Roháčkové doma. „Těch 3000 asi letos dosáhnu. Před pár dny jsem měla zase u dveří tři panenky. Lidé mi je nechávají zdarma a často anonymně. Před 14 dny mi přišel balík až z Trutnova, že paní by to nechtěla vyhodit a že by svoji vzpomínku z dětství chtěla někde nechat," řekla Roháčková.
S darovanými panenkami, mezi kterými jsou i kusy staré 100 let, se podle ní vážou i zajímavé příběhy, které se Roháčková s pomocí dcery snaží sepisovat. Ozdobou muzea je větší panenka, kterou dostala holčička od maminky své německé kamarádky. Bylo to na konci druhé světové války. Kamarádku ani její německou rodinu už pražské děvčátko nikdy nevidělo.
Kromě hraček s příběhem, má Roháčková i spoustu panenek, které už někdo do popelnice dal. Jiným se jich ale zželelo a do muzea je přivezli. „Volala třeba paní z Brna, že se z okna dívá na popelnici, že tam leží panenka a že je to škoda. Za tři hodiny už tady byla a panenku mi dovezla," řekla Roháčková. Některé z vystavených exponátů ale urazily do bobrovského muzea podstatně delší cestu. K vidění jsou v něm i panenku z Ekvádoru, Gruzie, Číny, Thajska a mnoha evropských zemích.
