Rodáci z Vysočiny: Všestranného Zdeňka Mahlera žertem nazývali chodící encyklopedií. Kořeny má v Batelově
Zítra, tedy v sobotu 7. prosince, si připomeneme výročí narození slavného rodáka z Batelova na Jihlavsku Zdeňka Mahlera. Byl to všestranný člověk – kromě toho, že byl známým pedagogem, byl také spisovatelem, publicistou, scenáristou a muzikologem.
Mahler se narodil v roce 1928 v Batelově, a to kováři a dělníkovi Karlu Mahlerovi a jeho manželce Marii. Později rodina z Vysočiny odešla a usadila se v Úvalech, poté v Praze, konkrétně ve Vysočanech. Tam Zdeněk Mahler chodil do měšťanské školy, následně vystudoval Učitelský ústav, ale ještě musel externě složit maturitu na reálném gymnáziu v Karlíně. To bylo v roce 1948. Pak ještě pokračoval na Karlově univerzitě, na filozofické fakultě – obor čeština, angličtina. Tu zakončil v roce 1952 doktorátem. Již během studia pracoval v redakci studentského časopisu Předvoj a od roku 1951 také spolupracoval s Československým rozhlasem. O dva roky později dva roky působil jako asistent na Akademii múzických umění v Praze, tam učil marxismus- leninismus. Pracoval také na ministerstvu školství a byl dramaturgem Laterny magiky.
Od roku 1960 byl takzvaně na volné noze, a jako spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog pracoval až do své smrti. Věnoval se psaní knih, divadelních her (spolupracoval s mnoha režiséry, např. Otomarem Krejčou, Janem Kačerem, Janem Schmidtem), filmových scénářů a rozhlasových a televizních her.
Zdeněk Mahler se také podílel na tvorbě zahraničních filmů, třeba na snímku Amadeus či Dynastie Straussů, později byl spolutvůrcem triptychu o Masarykovi o Alfonsu Muchovi či Antonínu Dvořákovi v Americe.
Svatba jako řemen
Podle jeho námětů vznikly např. filmy Svatba jako řemen a biografické Božská Ema, Koncert na konci léta, Zapomeňte na Mozarta, Lidice.
Rodák z Batelova se uplatnil i coby herec, měl roli v televizním projektu Největší Čech. Ztvárnil tam roli advokáta T. G. Masaryka. V únoru 2013 vystoupil na odhalení sochy Julia Fučíka v Praze na Olšanských hřbitovech, kde obhajoval jeho komunistickou činnost a vydával ho za hrdinný vzor pro další generace.
Mahlerova ocenění
V roce 2003 Zdeněk obdržel od ministra kultury Pavla Dostála medaili Artis Bohemiae Amicis, a to za trvalý přínos pro českou kulturu. Získal Cenu Sazky za nejlepší dosud nerealizovaný filmový scénář Nokturno v rámci ankety Český lev 2007. O deset let později ho tehdejší prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Zdeněk Mahler byl často žertem považován za chodící encyklopedii. Netajil se tím, že se názorově hlásil ke Karlu IV:, Janu Husovi, Janu Amosi Komenskému, Karlu Havlíčku Borovského a samozřejmě k T. G. Masarykovi. Vážil si ho například herec Jaromír Hanzlík. „Pan Zdeněk Mahler je jedním z nejvzdělanějších lidí, které znám. A nejen to. Dokáže se i na vážné situace podívat s humorným nadhledem,“ prohlásil.
Slavný rodák z Batelova na Jihlavsku zemřel 17. března 2018 v pražské Ústřední vojenské nemocnici, pohřbený je ve svém rodném Batelově. Na své rodiště i přes brzký odchod z Vysočiny nezanevřel, například v roce 2012 měl v tamním kulturním domě besedu. Tématem byl mimo jiné jeho scénář k filmu Lidice, součástí besedy byla také autogramiáda.
