Vysočina má tři nové památky. Selskou usedlost, básnický zámek i pozůstatek panské obory
Venkovská usedlost v Borovnic, stavby u petrkovského zámečku a pozůstatek obory u hradu Roštejn jsou novými památkami v Kraji Vysočina. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí telčského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Ilona Ampapová. Nemovitých kulturních památek jsou na Vysočině téměř 3000.
Selská usedlost v Borovnici na Žďársku
Usedlost v Borovnici na Žďársku stojí od druhé poloviny 19. století. Podle památkářů se vzhledem vymyká běžné představě selského stavení v regionu. Unikátní je zejména svým patrovým obytným domem s bohatě zdobenými neogotickými fasádami, pavlačemi, které lemují dům i hospodářskou část. Ojedinělá je i samostatná ohnivzdorná místnost s železnými dveřmi s kukátkem a zamřížovaným oknem s železnými okenicemi.
„Selská usedlost č. p. 36 v Borovnici představuje velmi dobře dochovanou a památkově mimořádně hodnotnou ukázku monumentálně koncipovaného zděného patrového vesnického stavení po polovině 19. století s čtyřstranným uzavřeným dvorem. Je cenným dokladem vývoje bydlení a dokumentuje život a způsob obživy majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských vrchů“, uvedl ředitel NPÚ v Telči Libor Karásek.
Zámeček Petrkov na Havlíčkobrodsku
Zámeček Petrkov na Havlíčkobrodsku je spojený s básníkem Bohuslavem Reynkem a jeho manželkou, francouzskou básnířkou a překladatelkou Suzanne Renaudovou. Zámeček, park a zahrada jsou památkou od roku 2009. Nyní se pod památkovou ochranu dostala i hospodářská přístavba, chlévy, sklep, studna a zahradní domek. Altán si nechal Reynek postavit v roce 1919. Celý areál je ve správě Památníku národního písemnictví a funguje v něm Česko-francouzské kulturní centrum.
Zbytky obory u hradu Roštejn
Památka u hradu Roštejn na Jihlavsku odkazuje k panské oboře vybudované nejpozději v druhé polovině 16. století. Obora zanikla až po roce 1945. V roce 2006 byla částečně obnovená, ale ne v původní velikosti. Připomínkou původního vjezdu do obory jsou takzvaná Žlutá vrata označovaná taky jako Řídelovská brána. Byla součástí ohrazení obory a teď se stala památkou.
„Žlutá vrata představují v lokalitě historického území Roštejnské obory jediný dochovaný autenticky situovaný architektonický prvek a dokládají historickou hranici obory tak, jak je zachycena na mapě z roku 1785,“ doplnil Karásek.
