Počet trestných činů na Vysočině se loni opět snížil, patříme mezi nejbezpečnější regiony

V Kraji Vysočina vyšetřovali policisté v roce 2017 celkem 5 312 trestných činů, což je ve srovnání s rokem předchozím o 147 případů méně. Meziročně jde o snížení nápadu trestné činnosti o 2,69 procenta. Loni se podařilo v našem kraji objasnit 3 152 trestných činů a objasněnost tak dosáhla 59,34 procenta. 

V loňském roce se policistům dodatečně podařilo objasnit dalších 384 trestných činů. Jde o případy, které se staly v předchozích letech. Celková objasněnost trestné činnosti v rámci našeho krajského ředitelství tak dosáhla 66,56 procenta.

„Těmito výsledky se Kraj Vysočina řadí dlouhodobě mezi nejbezpečnější regiony v rámci celé České republiky. Pokud bychom porovnali nápad trestné činnosti dlouhodobě, tak od roku 2014, kdy jsme vyšetřovali 8 107 trestných činů, došlo k poklesu nápadu trestné činnosti o 34,5 procenta,“ komentoval dosažené výsledky Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování.

Na loňském snížení nápadu trestné činnosti mělo na území našeho kraje, ale také v celé České republice vliv stejně jako v předchozích letech několik faktorů. Patří mezi ně poměrně stabilní ekonomika a s tím související větší pracovní příležitosti a trvající poptávka po pracovní síle. Nižší počet trestných činů lze přičíst také skutečnosti, že především někteří recidivisté, jsou v současné době stále ve výkonu trestu.

Objasnily se všechny tři vraždy, stoupl počet mravnostních a drogových deliktů

Za negativní jev lze považovat skutečnost, že se v rámci našeho kraje loni mírně zvýšila násilná kriminalita, a to o 3,92 procenta. Loni jsme v našem kraji vyšetřovali 530 případů násilné kriminality, z nichž se jich 409 podařilo objasnit, což představuje objasněnost přesahující 77 procent. V průběhu loňského roku jsme na Vysočině prověřovali a vyšetřovali celkem tři zločiny vraždy nebo pokusů vraždy a všechny případy se kriminalistům podařilo objasnit.

V loňském roce došlo na Vysočině k poměrně vysokému nárůstu počtu trestných činů v oblasti mravnostní kriminality, a to o téměř 49 procent.  Loni jsme vyšetřovali 116 případů mravnostních trestných činů a 80 z nich se podařilo objasnit, když objasněnost toho druhu trestné činnosti dosáhla 68,97 procenta.  Ze 116 skutků na úseku mravnostní kriminality jich 25 bylo kvalifikováno jako trestný čin znásilnění a dalších 39 případů bylo kvalifikováno jako trestný čin pohlavního zneužívání.

Na úseku drogové kriminality loni policisté v našem kraji vyšetřovali 263 trestných činů, což bylo ve srovnání s rokem předchozím o 16 skutků více než v roce 2017. Objasněnost u tohoto druhu trestné činnosti přesáhla loni hranici 88 procent – 88,59 procenta. V tomto případě se jedná dlouhodobě o velice pozitivní jev, neboť drogová trestná činnost patří mezi latentní kriminalitu a policisté pachatele odhalují na základě vlastních operativních poznatků.

„Nárůst o více než čtrnáct procent jsme loni zaznamenali v oblasti daňových deliktů, kdy jsme registrovali 56 případů a 25 se jich podařilo objasnit. Velkou pozornost jsme také loni věnovali problematice zajišťovaní výnosů z trestné činnosti, kdy loni činila hodnota zajištěného majetku částku 84 484 719 korun a v této souvislosti bylo provedeno 588 zajišťovacích úkonů. K tomuto účelu využíváme všech institutů, které nám umožňuje český právní řád,“ řekl Pavel Peňáz.

Velký podíl na trestné činnosti mají recidivisté

Velkým problémem v našem kraji jsou stále recidivisté, kteří se podíleli loni na celkové kriminalitě 39 procenty. V případě majetkové trestné činnosti dokonce na 57 procentech tohoto druhu kriminality, v oblasti násilné trestné činnosti na  40 procentech  tohoto druhu kriminality a v oblasti drogové kriminality se recidivisté podílejí na 40 procentech. Děti ve věku do 17 let se podílejí v Kraji Vysočina na pěti procentech  nápadu celkové kriminality, na šesti procentech v oblasti majetkové kriminality, na pěti procentech spáchané násilné kriminality a na osmi procentech drogové kriminality.

Loni se trestných činů v našem kraji dopouštěli také cizinci – celkem 250 cizích státních příslušníků, což představuje podíl ve výši téměř 7,9 procenta na počtu všech stíhaných pachatelů. Nejčastěji se trestné činnosti dopouštěli státní příslušníci Slovenské republiky, Ukrajiny a Rumunska, Bulharska.