Čeští vojáci si za smrt mohou sami, jsou to žoldáci slepě bojující za zájmy USA a litovat jich netřeba. Dobře vám tak, ostudo naší země. I takto by se daly shrnout komentáře některých lidí na sociálních sítích a vytištěných textech v ulicích hlavního města reagujících na smrt tří českých vojáků v Afghánistánu začátkem srpna. Zatímco pro mnohé z nás jsou vojáci hrdinové, jiní občané České republiky gratulují afgánským vlastencům k vydařenému útoku. Víme ale, co naši vojáci v Afganistánu skutečně dělají a co je jejich úkolem?
Čeští vojáci, kteří v současné době v Afghánistánu působí v rámci NATO mise zvané Rozhodná podpora, nevedou bojové operace. Jejich úkolem je podpora a rozvoj afghánských bezpečnostních sil do takové míry, aby si byli schopni sami a efektivně zajistit obranu země před teroristy stejně jako její každodenní fungování. Významnou částí mise českých vojáků je strážní rota BAF, tedy rota určená k ochraně vojenské letecké základny v Bagrámu.
Čeští vojáci se však zároveň podílejí na výcviku místní policie, armády a pilotů, v čemž budou pokračovat i v příštích letech, a to v navýšených počtech. Právě boj s terorismem je důležitým aspektem zahraničních misí včetně té v Afghánistánu. Dle předsedy STAN Petra Gazdíka vojáci „daleko odsud bojují za to, abychom my doma nežili v každodenním nebezpečí či dokonce válce.“ Jana Černochová, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu, považuje teroristický útok, který usmrtil tři české vojáky, za připomínku, že „svět není bezpečný a že proti terorismu musíme dál nesmlouvavě bojovat.“
Přímo k výrokům „gaučových odborníků“ hanobících české vojáky se vyjádřil například místopředseda ČSSD Jiří Zimola: „Těm, kteří padlé kluky z Afganistánu nazývají žoldáky: tihle chlapi dělají životně nebezpečnou práci pro ČR, pro nás všechny, protože máme nějaké závazky a povinnosti. Proto si zaslouží naši úctu. Čest jejich památce a upřímnou soustrast jejich blízkým!“ Nicméně Zimola nebyl jediný, kterého negativní komentáře některých našich spoluobčanů pobouřili, a není divu!
Mise Rozhodná podpora, v rámci které naši vojáci v Afghánistánu působí, totiž byla již v roce 2014 jednomyslně podpořena rezolucí 2189 Rady bezpečnosti OSN, což znamená, že ji potvrdili nejen stálí členové Rady bezpečnosti, ale i nestálí členové, jimiž v té době byly například Jordánsko, Nigérie, Angola a Čad. Tato mise byla zároveň schválena místní legitimní a mezinárodně uznávanou vládou a právní rámec mise byl podepsán přímo afghánským prezidentem.
Na podpoře rozvoje bezpečnostních složek v Afghánistánu se navíc mimo členských států NATO podílejí také například Austrálie, Spojené Arabské Emiráty, Gruzie, Jordánsko, Ázerbájdžán, Arménie a mnoho dalších zemí. Nedá se tedy říci, že by aktivity vojáků cizích národností na území Afganistánu byly jakýmsi výmyslem USA a jejích NATO „přisluhovačů.“ Vzdělávání a výcvik místních bezpečnostních složek je totiž v zájmu významné části tohoto světa a každý, který nasazuje vlastní život na nebezpečných misích, aby chránil či zlepšil životy jiných, by neměl být považován za nic menšího než za hrdinu.
Naši padlí vojáci položili život nejen za boj s mezinárodním terorismem, ale v posledních chvílích svým hrdinským přístupem zabránili dalším ztrátám na životech přímo na místě. Díky takovým lidem se můžeme i tady doma cítit o něco bezpečněji, a za to se má děkovat, nikoliv pomlouvat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
